Dobrý den, dámy a pánové. Děkuju za slovo, paní předsedající.

K návrhu zákona budu velmi stručný nebo pokusím se o stručnost. Máme shodu se Senátem, že by den samizdatu měl vzniknout. Na čem nemáme shodu, je ale datum. My navrhujeme jako Poslanecká sněmovna 12. říjen a já už tedy nebudu dál zdůrazňovat, proč jsme den samizdatu navrhovali všeobecně, ale zaměřím se na to, proč my jsme navrhli, respektive ti, co nás podnítili k tomu, abychom toto datum navrhli, proč právě toto datum.

Dne 12. října 92 vydavatelů českého a slovenského samizdatu napsalo otevřený dopis tehdejšímu prezidentu Gustávu Husákovi, ve kterém ho vyzvalo, aby propustil Ivana Polanského, jednoho z vydavatelů slovenského samizdatu. V tomto dopise ve stručnosti uvedli: Zavřete i nás, i my vydáváme samizdat a říkáme, který samizdat to je, a osvědčte svou zvrácenou politiku tímto způsobem, anebo propusťte Ivana Polanského.

V rámci východní Evropy se jednalo o ojedinělý čin, který nemá v jiných zemích obdoby. A toto datum nenavrhli pouze poslanci, ale navrhli ho i lidé, kteří v této věci byli zainteresováni v roce 1988. Navrhli ho v roce 2016 společně se slovenskými bývalými disidenty a vydavateli samizdatu a chtěli, aby i na Slovensku i v Čechách 12. říjen byl právě vyhlášen jako den samizdatu.

Můžeme diskutovat o tom, jaké datum navrhnout. Trošku mě mrzí ale, že ta diskuse spadla nebo klesla k tomu, že se špiní památka Ivana Polanského. A protože já můžu být v této věci podjatý, požádal jsem některé významné lidi, historiky a bývalé disidenty o vyjádření v této věci a použiju tři z těchto vyjádření a dovolte mi nyní krátké citace.