Na rozdíl od Starého zákona (židovsky Tóra) je korán jakýmsi trestním zákoníkem, který krutě pronásleduje každého, kdo na korán nevěří. Výroky Starého zákona, jako např.: „Budeš milovat svého bližního jako sebe samého“ (Leviticus, 19:18) v koránu nikde nenajdete.

Podívejme se na zmíněné učení z blízka, abychom pochopili jeho brutální charakter.

Korán vznikl v roce 651 a jeho autorem je jakýsi Muhammad. Narodil se v roce 570 v Mekce, v bohaté rodině obchodníků. Zprávy o jeho dětství a dospívání jsou značně nespolehlivé a extrémně zatížené nánosem pozdějších legend. Jediné na co je možné se spolehnout je, že Muhammad prožíval hluboké psychické krize z nichž později vyrostly jeho náboženské představy, jenž se později staly obsahem brutality koránu.

Korán je sice svaté učení islámu, ale místy, svojí bezohledností, připomíná Hitlerův „Mein Kampf“. Je rozdělen do celkem 114 kapitol, zvaných „súry“. Neexistuje takřka žádná kapitola, kde by se něčím nevyhrožovalo. Nejhůř jsou na tom tzv. „nevěřící“, přičemž „nevěřící“ nejsou pouze lidé bez vyzvání, nýbrž všichni, kteří na korán nevěří – tedy v první řadě křesťané a Židé.

Podívejme se nyní na jednotlivé súry, abychom se přesvědčili, čím a jak nám vyhrožují.