Pražský hrad uvítal tajemníka NATO, Jense Stoltenberga, omylem zmuchlanou a ušpiněnou vlajkou OSN). V masmédiích neustále varuje před uprchlíky, kteří u nás vůbec nejsou a vyzývá armádu k nástupu na ochranu naších hranic, kde široko daleko nepotkáte živáčka...

Jde patrně o následky konzumace, jenž nazývá americký spisovatel Jack London „démon alkohol“. V této souvislosti se velmi podobá Zeman bývalému ministru zahraničí Janu Masarykovi. Ten v předávkování oním „démonem“ vyskočil z okna, což bohužel od Zemana očekávat nelze. Nezbývá tedy než konstatovat, že hlava státu bude i nadále praktikovat své faux pas a radikální nealkoholické bojovníky proti komunismu (Ferdinand Peroutka) bude prohlašovat za „zastánce Adolfa Hitlera“. Samozřejmě, mnoho antikomunistů, tím náležitě rozčílil...

Přesto, abych byl objektivní: Ani britský premiér Winston Churchill nebyl zrovna abstinent. Je však podstatný rozdíl v tom, když se opije politický genius v londýnském klubu lordů a nebo směšná politická atrapa v Praze na Hradčanech. Na rozdíl od Winstona Churchilla, prezident Zeman sice žádnou nobelovu cenu neobdržel, ale přesto na jeho „počest“ byly vyvěšeny na střeše pražského hradu obrovské rudé spodky. Za mých mladých let jsme tomuto druhu spodního prádla říkali „tlumiče vášní“.

Takže tím vzniká jakási imaginární rovnice: „démon alkohol“ + „zmuchlaná, ušpiněná vlajka OSN“ + „kunda sem, kunda tam“ + „neexistující uprchlíci na hranicích“ + „tlumiče vášní“ = Miloš Zeman. Nepotřebuji snad ani zdůrazňovat skutečnost, že takováto cesta k nobelově ceně určitě nevede!

Když prezident vystřízlivěl, napadla ho podivná myšlenka: Ke „kulatému“ jubileu vzniku neexistujícího státu „ČSR“ (97. výročí!), se rozhodl rozdat celou řadu vyznamenání. Lidé hovořící o opětné „viróze“ během předávání medailí nemají pravdu. Pan prezident byl zcela transparentně po „opici“, nikoli v „opici“. Tomuto stavu se říká „kocovina“ a projevuje se to tím, že dotyčné osobě se klepou ruce (častokrát se nemohl trefit vyznamenáním na klopu), nadměrně se potí a špatně se mu dýchá. U notorických alkoholiků jde o tzv. „poslední tažení“. Tzn. - tito lidé se očividně sto roků nedožijí...