Na sociálních sítích se každý dějový zvrat patřičně komentuje. Krize střídá krizi. Premiér dostal nakládačku od prezidenta. Jednotliví ministři začínají být loajální pouze sami sobě. Vládní poslanci veřejně připouští předčasné volby. Političtí komentátoři zažívají žně, protože je pořád někdo někam zve. Političtí marketéři vládních stran si zoufají, protože nemají po ruce nic, čím by špatný vládní obraz překryli.

V rukou mají jediný, ale nesmírně silný argument, se kterým operují už několik let: Vláda Andreje Babiše je úspěšná. Česká republika je na tom skvěle a bohatne, důchodci dostávají přidáno jako nikdy před tím.

Andrej Babiš je ve vládě od ledna roku 2014. Do poloviny roku 2017 působil jako ministr financí, od prosince 2017 je premiérem. Připusťme na malou chvíli, že o úspěchu demokratické země rozhodují statistiky plnění státního rozpočtu, jak je nám neustále tvrzeno vládní agitkou, ačkoli je to naprostý nesmysl, protože i ty nejkrutější diktatury mohou ekonomicky celkem solidně růst. Mezi roky 2014–2018 zbohatly všechny státy střední a východní Evropy zhruba stejně o čtyři až pět tisíc dolarů na osobu a rok. Výjimku tvoří Chorvatsko a Bulharsko, které zbohatly „pouze“ o tři tisíce dolarů. Je zajímavé, že zrovna Chorvatsko si Andrej Babiš vybral jako svůj vzor pro EET. Snad proto, že Chorvatsko dalo světu Agrokor, zemědělsko-potravinářského obra, který nakonec tvořil až 16 % HDP Chorvatska, tvořilo ho asi 143 firem a dával práci 55 tisícům lidí. Holding Agrokor dodával státu i skvělé manažery. Jeden z nich, Zdravko Marič, to nakonec dotáhl až na ministra financí (a zavedl ty účtenky). Agrokor doma neměl konkurenci. Zajímavá podobnost s Agrofertem, že? Rozdíl je pouze v tom, že v roce 2017 celý holding zkrachoval a jeho majitel, Ivica Todorič, skončil s klepety na rukou. Pan Todorič je ale o tři roky straší než pan Babiš…