Dnes je to rok od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Rok, který změnil Evropu. Rok, během kterého ruská agrese zabila statisíce lidí a vyhnala miliony Ukrajinců z domovů. Ale taky rok, ve kterém Česká republika ukázala, že je spolehlivým mezinárodním partnerem a hlavně solidární, prozápadní a štědrou společností.

Jsem hrdý na to, že se do pomoci aktivně zapojuje jak naše vláda, tak české firmy i jednotlivci. Pomoc ukrajinským uprchlíkům před válkou momentálně schvaluje 60 procent Čechů, což je více než loni v létě. Češi na vojenskou i humanitární pomoc přispěli několika miliardami korun a stále pomáhají. V roce 2022 jsme dohromady poslali na charitativní účely 9 miliard Kč, nejvíc v historii. A to i přes inflaci a energetickou krizi.

I u nás v Uherském Hradišti a celém Zlínském kraji jsme společně přivítali a poskytli nový domov tisícům ukrajinských uprchlíků, včetně stovek dětí ve školách. Není to samozřejmost a děkuji vám za to.

Z historické zkušenosti naší země z let 1938 a 1968 víme, jaké to je zůstat osamoceni. Nejen proto je naší morální povinností Ukrajině nadále pomáhat – vojensky, finančně i humanitárně. Ukončení války s Ukrajinou jako vítěznou stranou je zásadní pro nás i celou Evropu. Je evidentní, že v případě vítězství Ruska neskončí jeho rozpínavost jen na Ukrajině – naopak by si chtělo podmanit další území ze své bývalé sféry vlivu, včetně nás. Jsem rád, že uplynulý rok dokázal semknout spojence z EU a NATO, kteří takový scénář nedopustí. Viz prohlášení prezidenta Bidena ze schůzky B9, kde se setkal i s Petrem Fialou a znovu potvrdil, že je připraven chránit každý centimetr území NATO.

Ukrajina nebojuje sama. Bojuje s pomocí nás všech, kteří si uvědomují, že je v sázce i naše svoboda. Díky všem, kdo se do podpory a pomoci zapojili a zapojují.