Některými odbornými médii již proběhly zevrubné zprávy o tom, jaké novinky v oblasti zadávání nový zákon přinese. Zmiňuje se především snaha o snížení administrativní zátěže při zadávání, zjednodušení zadávání v podlimitním režimu či rozšíření možnosti upravování nabídek tak, aby zadavatel nemusel v některých případech z formálních důvodů vylučovat. Nelze vyloučit, že současný návrh zákona ještě během zákonodárného procesu dozná dílčích změn, zásadní obrat v koncepci zákona však čekat zřejmě nelze.

Nový zákon by však měl vedle výše uvedeného přinést i některé novinky posilující možnosti ochrany životního prostředí. V této souvislosti lze upozornit na možnost zohlednit v hodnocení nabídek, resp. v hodnotících kritériích, dopad řešení na životní prostředí. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit podle nejnižších nákladů životního cyklu. Součástí nákladů životního cyklu podle návrhu zákona mohou být i náklady způsobené dopady na životní prostředí, které jsou spojeny s předmětem plnění veřejné zakázky kdykoli v průběhu jeho životního cyklu, a to v případě, že lze vyčíslit jejich peněžní hodnotu. Mohou jimi být například náklady na emise skleníkových plynů, nebo jiných znečišťujících látek, nebo jiné náklady na zmírnění změny klimatu. Tyto dopady podle současného zákona o veřejných zakázkách lze do hodnotících kritérií zahrnout jen velmi obtížně, protože zákon striktně vychází ze vztahu užitné hodnoty a ceny plnění.

Další novou možností, kterou nový zákon přináší, je využití tzv. štítků v rámci technických podmínek. Jestliže má zadavatel požadavky na vlastnosti dodávek, služeb nebo stavebních prací například z hlediska environmentálního nebo sociálního, může v zadávací dokumentaci požadovat předložení určitého osvědčení, že příslušné stavební práce, služby nebo dodávky odpovídají požadovaným vlastnostem. Zákon takovéto osvědčení označuje termínem štítek. Příkladem může být například požadavek na štítek „FSC“ vyjadřující doložitelnost původu dřeva z lesů, v nichž se hospodaří ekologicky šetrně, sociálně odpovědně a ekonomicky udržitelně. Zadavatel nicméně musí přijmout jakýkoli jiný vhodný štítek osvědčující, že dodávky, služby nebo stavební práce splňují rovnocenné požadavky. Tento požadavek vyplývá z povinnosti dodržování principu nediskriminace. Lze si představit, že poskytovatelé dotace by mohli v některých případech v podmínkách poskytnutí dotace požadavky na štítky, ale třeba i požadavek na promítnutí nákladů způsobených dopady na životní prostředí v hodnocení, promítnout.

Pozitivně pro ochranu životního prostředí může jistě působit i to, že nový zákon o veřejných zakázkách přináší určité zjednodušení administrace zadávacího řízení a více možností zadavatele, jak některé situace během zadávání pružněji řešit. Může jít např. o zmiňovanou možnost upravování nabídek, nebo možnost doplnění dokladů či možnost posuzovat a kontrolovat pouze vítěznou nabídku. Tyto věci mohou zrychlit zadávací proces, ale i snížit chybovost zadavatelů, kterou často způsobuje právě náročnost administrace veřejné zakázky a která mnohdy vede až k odebrání či krácení dotace. Zjednodušení celého procesu zadání veřejné zakázky může snížit i celkové náklady na administraci zadávacího řízení. Všechny tyto skutečnosti by mohly zjednodušit čerpání dotací do oblasti (nejen) životního prostředí a tím přispět k jeho ochraně.