Vždy jsem si šel vlastní cestou a řídil se příslovím „neuč se, život tě sám naučí“. Na cestě životem mi Komunistická strana zkřížila cestu dvakrát. Poprvé, když jsem jako 18 letý mladík a kandidát na vstup do KSČ šel cinkat klíči v roce 1989. Hned po tom si mě předvolalo vedení strany v Brně, abych jim vysvětlil důvod, proč jsem to udělal. Asi mi dali za pravdu, protože jsem dostal legitimaci do KSČ.

Můj život měl, ale jinou cestu a ne vždy, byla jednoduchá. Na to, že nemám vysoké vzdělání a nejsem od přírody lingvista, se mi podařilo uspět. Důkazem je tomu moje dlouholetá praxe jako vedoucí manažer a to i u nadnárodní zahraniční společnosti. U této firmy jsme společně s dělníky dostali, naši lokální pobočku v Břeclavi na vítěznou špici v Logistice ze všech poboček z celého světa této společnosti. Poznal jsem Kapitalismus a dokázal v něm uspět a zachovat si lidskou tvář. Po druhé jsem požádal o vstup do KSČM sám dobrovolně v roce 2014, když jsem z této společnosti odešel.

„I ve 44 letech nejsem dost starý na to, abych byl REBEL. Budu hájit zájmy lidu, protože jen on má tu největší sílu, která může změnit tento současný svět.“