Souboj s Hydrou zahájil Héraklés tím, že za lernskými bažinami zapálil les a tak odřízl Hydře ústupovou cestu. Poté si v plamenech rozžhavil šípy a jimi zahájil souboj. Hydru to rozdráždilo, vrhla se na Hérakla, ten jí usekl hlavu, kterou však ihned nahradily dvě nové...

Ideologie si vždy žily svým životem, každá bojovala svůj vlastní boj. Stalo se ale něco, co patří mezi noční můry. Tyto ideologie se spojily v jedno zvíře, hydru, u níž nikdy nevíme, jaká další hlava vyroste příště.

Multikulturalismus - něco, co se velmi vymklo kontrole. Pokud se v homogenní společnosti, která má svoji vlastní kulturu, svůj vlastní způsob života a je ve svých tradicích pevná, objeví něco odjinud, je to fajn. Závan jinakosti, oživení streotypu a fádnosti je osvěžující a působí příjemným kontrastem. To vše ale platí pouze do okamžiku, kdy podpora vlastních tradic a kultury začne být chápána jako něco nemístného, xenofobního až zvráceného a vše cizí získá punc nedotknutelnosti. Jsou rozvraceny kořeny společnosti.

Náboženství - jakýkoliv fanatismus je škodlivý. Víra a následně podpora náboženství mají být soukromou aktivitou lidí. Naše země je ústavou označena jako sekulární (zjednodušeně řečeno je náboženství odděleno od světské moci, od úřadů, od zákonů). V okamžiku kdy jsme svědky výjimek ze zákona kvůli náboženství, v okamžiku, kdy se náboženství tahá do státních škol, v okamžiku, kdy v západních zemích Evropy může vedle sebe paralelně stát právo šaría a právní řád dané země, tedy neplatí stejné právo pro všechny občany dané země, dostáváme se na velmi tenký led. Etická vyspělost evropských zemí se stává slabostí, kdy ve jménu tolerance umožňujeme oslabení vlastního právního řádu.

Rasismus - „Přestaňte o něm mluvit,“ odpovídá například Morgan Freeman na dotaz reportéra, jak se zbavit rasismu. Jednejme s lidmi tak, jako bychom byli slepí a neviděli je. Vnímejme jejich hlas, jejich činy, jejich slova, jejich energii. Přestaňme řešit rasu. Ale společnost jakoby se zbláznila. Klekáme na koleno a omlouváme se za svůj původ. Omlouváme se za historii, kterou jsme nezpůsobili. Je to jedna obrovská šaškárna. Starejme se, aby se hitorie neopakovala a nebylo ubližováno nikomu jen kvůli tomu, jaký má původ. To, co se děje teď, je neskonale nebezpečné. Popírá se historie, nebílí studenti jsou traumatizovaní, protože se dívají na sochu úspěšného bílého vědce, tak se socha odstraní. Opravdu se všichni zbláznili? Narůstá agresivita, přibývají násilnosti... A roste oboustranná nenávist.