Nemusím jít hlouběji do historie, stačí si připomenout útoky v Londýně, následně v Paříži a nyní v Bruselu. Vypadá to, jakoby celou Evropu považovali teroristé za snadnou a slabou oběť. Ačkoliv byl Brusel dlouhodobě připravován na to, že k podobné katastrofě může dojít, varování a následná opatření se stala součástí života tamních lidí a, bohužel, jak dosvědčili i naši europoslanci, bezpečnostní opatření nebyla důsledně dodržována.

Dnes je více než kdy jindy nutné udržet Schengenský prostor – i za cenu tvrdých a nekompromisních opatření. Bruselská tragédie nás musí usměrnit v uvažování a plánování. Je třeba se zamyslet, jak moc je nutné cestovat na místa, kde hrozí vysoké nebezpečí teroristických útoků, únosů nebo ozbrojených konfliktů.

To platí i v případě školních zájezdů a studijních cest. Nežijeme v ráji, s rizikem terorismu musíme v EU už bohužel počítat. Nebude to snadné pro nikoho z nás. Věřím ale, že takováto tragédie povede k většímu semknutí a spolupráci mezi jednotlivými členskými státy, a tím i k posílení bezpečnosti uvnitř EU i na jejích hranicích. Ne k rozkladu, jak by si přáli nejen sami teroristé, ale i mnozí "kohouti na lokálním smetišti".