Začnu obecnými čísly: v 6 okresech Moravskoslezského kraje (MSK) žije přes 1 milion 200 tisíc obyvatel. Na tento počet připadá 4 310 ambulancí, 265 lékáren a 37 lůžkových zařízení (nemocnice, léčebné a rehabilitační ústavy, ale také hospic a dětský domov). V žádném jiném kraji není tolik nemocnic jako v MSK – celkem 17. Kraj je zřizovatelem 6 z nich: jde o nemocnice v Karviné, Havířově, Třinci, Frýdku-Místku, Opavě a v Krnově. K zdravotnickým organizacím kraje také patří Bílovecká nemocnice a Sanatorium Jablunkov, které jsou akciovými společnostmi.
Ve většině krajských nemocnic se dlouhodobě nedaří stabilizovat finanční situaci, nemocnice hospodaří s negativním hospodářským výsledkem a finanční deficit se stále prohlubuje. Napjatý je rovněž personální stav v nemocnicích. Ačkoliv byla minulá zastupitelstva na závažné problémy upozorňována (od roku 2016 jsem členem Výboru zdravotní a preventivní péče Moravskoslezského kraje), nevěnovala jim dostatečnou pozornost. Situace se změnila až s nástupem nového vedení kraje a s příchodem nového náměstka hejtmana pro zdravotnictví. Nynější krajská koalice (ANO, ODS, KDU-ČSL) začala alarmující stav řešit.
Usnesením č. 20/1821 ze dne 12. 9. 2017 zřídila rada kraje pracovní skupinu pro optimalizaci struktury poskytované lůžkové zdravotní péče v Moravskoslezském kraji. Návrhy na optimalizaci byly a jsou pravidelně diskutovány a postupně zaváděny do praxe. Optimalizace se bude týkat:
- Aktualizace a sjednocení organizačních struktur nemocnic Moravskoslezského kraje: šest krajských nemocnic je od roku 2013 řízeno v personálních uniích, nyní dojde ke zrušení jedné unie (Frýdek-Místek a Třinec), naopak dvě unijně řízené nemocnice budou mít jednu společnou účtárnu
- Reorganizace nebo reprofilizace zdravotní péče, které budou reagovat na reálnou situaci v kraji: počet nemocničních lůžek bude přizpůsoben aktuálním požadavkům nemocnice (některé mají přebytečné lůžkové kapacity) a dojde k dohodě o provádění specializovaných výkonů jen v některých z nich.
- Investiční strategie reflektující jak rozvoj, tak případnou reorganizaci péče v jednotlivých nemocnicích:
- proběhnou nová jednání s pojišťovnami o úpravě úhrad a rozšíření kódů pro úhrady výkonů
- nákupy přístrojové techniky do nemocnic projdou analýzou a ekonomizací s cílem vyhnout se dublování
Lůžek je dostatek, musíme je umět optimálně využít
Odbor zdravotnictví kraje v součinnosti s odborníky z různých oblastí zdravotnictví a z akademické sféry zpracoval vstupní analýzu poskytované lůžkové zdravotní péče. Analýza zahrnuje mj. srovnání reálné kapacity (počtu) lůžek v jednotlivých nemocnicích a jejich využití. Optimálním, tzn. „plně využitým lůžkem“ je lůžko, z něhož je týž den pacient propuštěn a jiný pacient na totéž lůžko ve stejný den přijat. Analýza ukázala, že většina nemocnic má nadbytek lůžkových kapacit, vybraná oddělení vykazují dlouhodobě rezervu lůžek vyšší než 30 %, v některých oborech mají velký nadbytek lůžek všechny nemocnice. Někde po zavření stanice nedošlo ke krizi, protože ani předtím kapacitu, kterou měli k dispozici, nevyužili, v Havířově na interně museli snížit počty hospitalizací po zavření lůžek kvůli nedostatku personálu.
Analýza slouží jako podklad pro další postup zřizovatele, tedy kraje. Postup je projednáván a koordinován se zdravotními pojišťovnami.
Návrhy v oblasti optimalizace lůžkové zdravotní péče budou postaveny na dalším konceptu rozvoje specializace jednotlivých nemocnic, dostupnosti pro pacienty a příslušných spádových oblastí.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV