Děkuji, pane místopředsedo. Začnu od konce v reakci na pana vicepremiéra Hamáčka - koukej, mámo, jsme v televizi. Myslím, že televizní diváci ocení, že zjistili, že pan vicepremiér Hamáček ještě žije a je v politice, protože po skandálu s cestou do Moskvy, kterého se dopustil, tak vlastně z televizních obrazovek zcela zmizel. Takže si myslím, že skutečně - koukej, mámo, jsem v televizi - padlo v případě pana Hamáčka na úrodnou půdu.

Dále bych chtěla reagovat na vyjádření pana ministra Zaorálka. Pane ministře Zaorálku, jenom pro drobnou rekapitulaci. Vláda premiéra Paroubka, resp. než shodila Topolánkovu vládu, tak pan budoucí premiér Paroubek shazoval Topolánkovu vládu celkem pětkrát. V době 2006 až 2010 bylo pětkrát vyvoláno hlasování o nedůvěře vládě. V roce 2010 až 2013 to bylo pětkrát také. Teď diskutujeme nedůvěru vládě potřetí. Takže nám tady netvrďte, že není o čem. Je o čem! A nikdo z nás, kteří jsme se podepsali pod nedůvěru vládě, resp. pod svolání této schůze, tak tímto ústavním institutem neplýtváme, na rozdíl od vás, který jste to dělal, resp. vaši kolegové to dělali z plezíru co půl roku.

K paní ministryni Schillerové. Mě opět fascinuje, že paní ministryně Schillerová opakuje stejné lži jako minule. Já jsem se tady i při minulém hlasování o nedůvěře vládě ozvala, protože se chlubí cizím peřím. Jestli paní ministryně tady říká, že ona vymýtila hazard z České republiky, tak bych jí chtěla připomenout, že jsem to byla já s panem poslancem Janem Farským, kteří jsme tady v roce 2011 navrhovali změnu loterijního zákona, který umožnil, aby obce regulovaly hazard na svém území. Nevím, kde byla paní ministryně v roce 2011, ale rozhodně neseděla v Poslanecké sněmovně.

A také k té její zlé slině, že snad my tady chceme vystupovat proto, abychom byli v médiích. Tak, paní ministryně Schillerová, lepší být v seriózních zprávách než ze sebe dělat diblíka na Instagramu.

Mrzí mě, že tady není pan ministr obrany Metnar, protože teď budu mluvit k němu a k panu premiérovi. Obranou se zde v Poslanecké sněmovně zabývám již deset let, poslední čtyři roky jako předsedkyně výboru pro obranu. Jednou z mých zásad v této oblasti je vystupovat nadstranicky, protože obrana stejně jako bezpečnost musí být nadstranická. Špatná péče o armádu nás v okamžiku krize dožene všechny, zleva - zprava.

Po celou dobu jsem se já i moji kolegové ve výboru snažili pomáhat, objížděli jsme státní i soukromé podniky našeho obranného průmyslu, abychom věděli, co je trápí. Pokud bylo zapotřebí změnit legislativu, přistupovali jsme k tomu aktivně a usneseními jsme podporovali kroky Ministerstva obrany včetně zajištění dostatečného rozpočtu. Zatímco spolupráci s kolegy musím pochválit a chtěla bych jim za to i touto cestou poděkovat, některé kroky vlády resp. ministerstva jdou nejenom proti smyslu, ale i proti doporučení výboru a bohužel se ukazuje, že byly chybné, což bolestivě pociťuje armáda, zejména v oblasti akvizic. A i to je jeden z důvodů, proč současná vláda nemá naši důvěru, neboť s blížícím se koncem volebního období je stále zjevnější, že řada věcí, které v obraně byly plánovány a slibovány, bohužel nebudou dodrženy. Ve svém vystoupení se chci věnovat třem oblastem, ve kterých vidím zásadní problémy. Akvizicím a podpoře našeho obranného průmyslu, rozpočtu a organizační struktuře Ministerstva obrany.

Akvizice jsou dlouhodobou bolestí Ministerstva obrany a přitom je to klíčová oblast, která určuje, zda máme armádu moderní, či předpotopní. Bohužel ta naše je stále pevně ukotvena ještě v minulém století. Hnutí ANO kontroluje Ministerstvo obrany již osm let. Osm let. To je docela dlouhá doba na to něco předvést, nemyslíte? Část těchto let byla promrhána. Z pana ministra Metnara se za poslední rok stala paní Columbová. Všichni víme o jeho existenci, ale nikde není k zastižení.

Minulý týden jsme s výborem byli na vševojskových zkouškách nových BVP, kde se prezentovali tři dodavatelé, potenciální dodavatelé této největší akvizice za několik posledních dekád. Co myslíte? No nebyl tam! Byl přijat nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který měl Ministerstvu obrany umožnit lépe nakupovat a zrychlit modernizaci armády - alespoň o tom jsme byli ubezpečováni tehdejším ministrem obrany Stropnickým. Opak je pravdou. Byl zvolen tvrdší přístup k zakázkám v oblasti obrany, než vyžaduje příslušná směrnice Evropské unie, a neustále čelíme požadavkům na novelizaci. Takové to okřídlené - zákon je špatný, musíme ho změnit. Když říkáme - a máte napsané ty změny, pane ministře? Můžete nám je jako výboru předložit? - Ticho. Sami jsme se střelili do nohy a důsledkem je snaha nakupovat mimo zákon, což má urychlit modernizaci, ale nedaří se to. Klíčové projekty nabírají na zpoždění a už se stalo koloritem, že co tři měsíce dostaneme na výbor pro obranu informaci, že se něco odsouvá - tu o čtvrt roku, tu o půl roku, tu o roky dva.