Vážený pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové,
teď už jsem tady v úplně jiné situaci, v jiné pozici. Byla zahájena rozprava po dvou hodinách a můžeme se tedy ponořit do problému trochu hlouběji. Pro jistotu, protože předpokládám, že když bylo to moje vystoupení roztříštěno do několika dílčích fragmentů, tak by bylo asi vhodné, abych vám to všechno zopakoval v ucelené podobě, takže se teď pokusím o velmi stručnou rekapitulaci, ale v heslech a komplexně.
Vycházím z jedné zásadní teze. Ta teze zní, a ještě vám ji zopakuji potom na konec: za mír se musí bojovat, válka přijde sama. To je heslo, které jsem pochopitelně nevymyslel já, to není žádná novinka, ale zkuste si to párkrát zopakovat. Za mír se musí bojovat, válka přijde sama. Tak to prostě docela reálně v moderních dějinách společnosti - a když mluvím o moderních dějinách, tak se pohybuji někde od Říma - tak to prostě funguje. Hrozby, které nás potenciálně ohrožují, i v předkládací zprávě autorů tohoto návrhu je řečeno, že je to např. Rusko. Stockholmský ústav pro strategická studia zveřejňuje poměrně pravidelně čísla o tom, jak kdo je na tom s obrannými výdaji. Podle tohoto ctihodného institutu, všeobecně ve světě i v Alianci uznávaného, jsou výdaje Ruské federace v přepočtu asi 70 mld. amerických dolarů ročně. To mimochodem, také podle tohoto institutu, tvoří jen 27 % výdajů evropských členských zemí Severoatlantické aliance, tedy bez Spojených států a Kanady. Když říkám bez Spojených států, tak se dopouštím v případě, že mluvím o Alianci, velmi fatálního zjednodušení. Aliance je - celá Severoatlantická aliance - ze dvou třetin a možná i větším procentem, větším podílem tvořena Spojenými státy a pak zbytkem světa.
Díky tomu, že Spojené státy dlouhodobě vydávají na obranu a na vojenské výdaje několikanásobně větší částky v procentech HDP než my, dostaly se postupně do situace, kdy technologická převaha americké armády vůči ostatním členským zemím Severoatlantické aliance je tak velká, že jsou ty prostředky mnohdy až nekompatibilní a nasadit do jedné společné operace americkou armádu s armádami dalších členských zemí bývá někdy docela problém.
Všimněte si, že téměř každé vojenské operaci Aliance velí americký důstojník, až na velmi čestné výjimky. Je to dáno tím, že ani komunikace na úrovni všech není tak jednoduchá. A dává nám obrovský problém dosáhnout takového stavu, abychom byli alespoň s těmi elitními jednotkami na úrovni, která bude umožňovat komunikaci.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV