Jako vždy nám statistici a akademici spočítali, kolik stojí život a výsledky jsou očekávatelné. Cena života pro civilní řízení je lehce přes 10 miliónů, pro řízení vedené státem je jeho cena něco přes 19 miliónů.

Nebudu a nechci rozebírat, jakou cenu má jednotlivý život, to bychom se rázem dostali do velice filozofické debaty. Berme to tedy statisticky, že každý život je stejně hodnotný. Zde je vidět, že stát si nás nejvíce cení pro naši vlastnost platit daně.

Něco jiného je povinné zdravotní pojištění. Při současném průměrném odvodu vychází cena jednoho života na 1 600 000,-, to je částka, kterou by měl člověk za svůj život zaplatit. Je tedy logické, že pojišťovny mají nejraději mladé a zdravé, kteří přispívají nejvíce. Dalším nepopiratelným faktem je, že pojišťovny nemají zájem a ani nechtějí platit nákladnou péči pro ně neperspektivním lidem, jelikož se jim vložené prostředky nevrátí.  Při dnešním stavu společnosti by mohli být žalováni a trestně stíhání, že s vybíranými finančními prostředky nenakládají s patřičnou péčí řádného hospodáře. Nedivme se, že pokud si budeme vybírat drahé, vzácné, či jinak výjimečné choroby, nebudou nás mít pojišťovny rády. Budou vymýšlet cestičky, jak si to ulehčit a zároveň nám ztížit a budou doufat, že nebudeme mít tolik sil, nebo času na obhájení vlastních práv a oni ušetří.

Je to smutné, ale když se dnes na vše dívá optikou  peněž, je jedno, kdo jste, co děláte, kolik toho máte před i za sebou.

Prostě to máme spočítané a nic s tím neuděláme.

(převzato z Profilu)