Jak známo, dne 11. 11. 2020 Rada ČT odvolala dozorčí komisi (poradní orgán Rady ČT). Část progresivistické politické scény tento krok ostře odsoudila. Dokonce se začaly ozývat hlasy, že odvolání bylo protiprávní. V tomto smyslu Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky si nechala zpracovat právní posudek podepsaný JUDr. Hanou Kordovou Marvanovou (ZDE). Velmi jsem ocenil, že vznikla právní analýza, jež posuzuje zákonnost odvolání dozorčí komise Radou ČT, protože veřejnost nepochybně zajímá, zda a případně v čem toto odvolání bylo v rozporu se zákonem č. 483/1991 Sb., zákon o České televizi, v platném znění (dále jen „zákon“). Bohužel fázi mého očekávání vystřídala fáze zklamání. První, co je na této analýze zarážející, je její atypický kratinký rozsah. Analýza má cca 4 strany, z toho cca 2 strany tvoří citace příslušných ustanovení zákona. Jistě můžete namítnout, že právní analýza se nehodnotí podle rozsahu, ale podle obsahu. Zaměřme se tedy na samotný obsah.

Právní rozbor primárně vychází z § 8a odst. 3 zákona, konkrétně z této části ustanovení: „Pro zánik funkce člena dozorčí komise platí přiměřeně § 6 odst. 1 a 2.“. Následně rozbor cituje § 6 odst. 1 a 2 zákona, v němž jsou uvedeny taxativní důvody pro zánik funkce člena Rady ČT. V analýze je sice správně uvedeno, že se tyto důvody použijí přiměřeně, ale již analýza nevysvětluje, co z toho pro výklad práva vyplývá. V tomto smyslu zde cituji část metodiky pro přípravu návrhu právních předpisů (ZDE): »Jestliže se mají určité vztahy řídit v plném rozsahu určitou právní úpravou, užívá se při odkazu na tuto úpravu slova „obdobně“; nemají-li se určité vztahy řídit určitou právní úpravou v plném rozsahu nebo mají-li se řídit jen některými částmi určité právní úpravy, užívá se při odkazu na tuto úpravu slova „přiměřeně“.« Jinými slovy, pro odvolání členů dozorčí komise se neuplatní stejný režim jako pro odvolání členů Rady ČT, odvolání členů dozorčí komise je výrazně právně volnější již z toho důvodu, že se jedná o poradní orgán Rady ČT. Jelikož tento základní právní výklad v analýze chybí, mnoho právních laiků si učinilo mylný právní závěr (např. pan ministr kultury Lubomír Zaorálek - ZDE nebo pan radní ČT Zdeněk Šarapatka - ZDE). Aniž bych spekuloval, zda senátní analýza byla napsána takto nejednoznačně úmyslně, jistě bude pro příště lepší uvést podrobnější vysvětlení právní terminologie, aby se zabránilo obdobným dezinterpretacím.