Během cest jsem se potkával s řadou Čechů, kteří trvale žijí za našimi hranicemi. Měl jsem tu čest být předsedou Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Nikdo z nich na svou vlast nezanevřel, ba naopak drtivá většina z nich zůstávala hrdými vlastenci a o dění doma se velmi intenzivně zajímala.

Nicméně i tito krajané přestávali směřování České republiky rozumět. Bohužel minulá vláda mnohdy působila chaoticky, byla nečitelná, ztrácela reputaci v mezinárodní politice a místo toho, aby se snažila posilovat naši pozici v EU a NATO, často hledala partnerství na východě. Musím přiznat, že jsem tento postoj krajanům (ani doma) vysvětlovat nedokázal.

O to větší mám radost z práce vlády současné. Rozumím některým výtkám a chápu, že ani dnes zdaleka vše není ideální. Chtěl bych však ocenit všechny ty, kteří se podíleli na předsednictví Rady Evropské unie. Předsednictví to bylo úspěšné nejenom pro Čechy žijící doma i v zahraničí, ale také pro znovuzískání mezinárodního renomé našeho státu.

Dovolte mi zmínit některé z nich:

Od samotného začátku českého předsednictví logicky rezonovala hlavně témata související s ruskou válkou na Ukrajině a s ní spojené energetické krize. Zbavení se závislosti na Rusku a posílení odolnosti evropské energetiky i ekonomiky jako celku bylo tedy jasnou prioritou. Českému předsednictví se podařilo schválit energetickou legislativu v rekordním čase. Pomohly tomu také mimořádné Rady pro energetiku, ze kterých vzešla společná evropská opatření k posílení připravenosti na tuto tuhou zimu a zmírnění dopadů vysokých cen energií.