Zaměřovat svoji pozornost na globální a evropské politické dění má svůj význam, protože naše země je součástí politického systému, který zásadním způsobem ovlivňuje i život každého z nás. V tomto ohledu je třeba vyzdvihnout referendum ve Velké Británii, které rozhodlo o vypřáhnutí této země z bruselského chomoutu. A jak se říká, příklady táhnou, a proto je třeba se přičinit, aby čerstvý vítr národní hrdosti a suverenity zavanul i v dalších evropských státech a poslal k zemi nesmyslný byrokratický moloch sloužící především takzvaným evropským elitám, ale současně i skupinám usilujícím o globální nadvládu.

Vzrůstající uvědomění si vlastní identity, svých kořenů, svých tradic a kulturních hodnot je pozorovatelné u mnoha národů starého kontinentu. Proti tomu stojí myšlenky jakéhosi rozplizlého evropanství centrálně diktovaného a řízeného skupinkou nikým nevolených a do značné míry neznámých politiků, kteří sami sebe označují za jediné povolané k bdění nad naším blahem. K tomu jim sekunduje evropské odkladiště politiků, na které nezbyla místa u domácích korýtek a jejichž volby jsou pro nízkou účast jen výsměchem demokracii.

I naše země zatím beze zbytku přispívá k budování tohoto podivného evropského řádu, který nás, původní Evropany, v posledních letech zadupává do země a s jásotem vítá hordy nájezdníků, jimž se naši předkové museli v minulosti mnohokrát se zbraní v ruce bránit. Od politických a ekonomických změn v roce 1989 se u moci v ČR střídají vlády, které si jsou v mnoha ohledech podobné: oč méně se starají o vlastního řadového občana, o to horlivěji ohýbají hřbet před novými evropskými panovníky. Bohužel, do současné doby se u nás nenašla relevantní politická síla, která by byla schopná vytvořit protiváhu parlamentním politickým stranám, které v podstatě táhnou za jeden provaz a svou deklarovanou levicovostí či pravicovostí hrají jen trapnou tragikomedii pro méně přemýšlivé voliče.

V prostoru domácí národně vlastenecké scény působí dostatek subjektů schopných získat přízeň voličů a významným způsobem pak ovlivnit vývoj v naší zemi. Je zde ale jedna podmínka: společný postup. Je to úkol složitý, nikoliv však neřešitelný. Rozbroje v některých stranách a vzájemná nevraživost mezi určitými politickými seskupeními je všeobecně známá. Dopady takových postupů jsou zřejmé a více než výmluvně je ilustrují výsledky voleb do krajských zastupitelstev.

Iniciativa Demokratické strany zelených pod názvem Vlast vyvinula značné úsilí směřující k sestavení společných kandidátních listin vlastenecky a národně orientovaných sil. Tato snaha přináší pozitivní výsledky a po předchozích jednáních je připravována schůzka, která by měla přesně stanovit výchozí pozici pro jednotný postup v blížících se volbách do Poslanecké sněmovny. Záštitu nad iniciativou Vlast převzal Tomáš Ortel, frontman skupiny Ortel, výrazná osobnost s vysokým vlasteneckým kreditem, která je dostatečně známá a v určitém slova smyslu nadstranická a tedy i všeobecně akceptovatelná jak pro poměrně široké názorové spektrum subjektů sdružujících se v iniciativě Vlast, tak pro potencionální voliče. Zmíněná schůzka je plánována na závěr ledna příštího roku a o podrobnostech jejího konání budete informováni.

Vážení přátelé, na závěr bychom Vám chtěli popřát krásné Vánoce, tradiční české Vánoce, takové, jaké slavily a prožívaly generace před námi, s Ježíškem v jesličkách a českými vánočními zvyky a rituály, pokud možno bez ideového diverzanta v červeném úboru šplhajícího po fasádách paneláků. Do nového roku Vám pak přejeme hodně zdraví, síly a naděje, že my, Češi, budeme zde, u nás doma, v Čechách, zase brzy svými pány.

za přípravný výbor iniciativy Vlast

Jiří Anderle, předseda DSZ
Jan Sladký, místopředseda DSZ
Ing. Jan Havel a Jan Teplík, občanští aktivisté - příznivci DSZ