"Vážená paní ministryně,

znepokojeni stavem lovu samičí jelení zvěře v NP Šumava se na Vás obracíme s prosbou o zjednání nápravy. Správa NP Šumava pod jejím současným vedením, politicky dosazeném předešlou vládou, rezignovala na veškerou etiku lovu spárkaté zvěře. Nikdy v moderní historii české myslivosti, jejíž tradice jsou mj. zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO, se u nás v ČR tak strašně nezacházelo s jelení zvěří. Jsme tímto stavem znepokojeni a žádáme Vás o zjednání nápravy.

Blíží se konec ledna a s ním i konec hlavní lovecké sezóny, kdy je možné lovit veškerou jelení zvěř, jak dospělou, tak mladou. Podle novely myslivecké vyhlášky je od 1. 2. možné lovit zvěř mladou do věku dvou let. Jedná se o kolouchy narozené v květnu až červnu roku 2021, a mladé laně narozené v květnu až červnu roku 2020. Největší problém spatřujeme v lovu mladých laní, které v září či počátkem října 2021 byly oplodněny a v současné době se v nich vyvíjí plod. Mladé březí laně jsou v NP Šumava loveny nejenom v únoru, ale i v březnu, dubnu a dokonce ještě v květnu. Lovit mladé březí laně je naprosto neetické, odporuje to veškeré etice, dobrým mravům, a rozhodně se to neslučuje s principy ochrany přírody, natož pak v národním parku, který nyní patří do Vaší gesce. Kupříkladu mladá laň (20 měsíců stáří) ulovená v únoru v sobě nosí plod velký cca 30 cm. Mladá laň ulovená v květnu ve věku 23 měsíců (!!) má plod již plně vyvinutý a je téměř před porodem. Podle myslivecké novely je povoleno střílet dvouletou samičí zvěř, ale zakázané střílet zvěř samičí tříletou. Nedává to žádný smysl, protože rozdíl mezi reprodukčním procesem u laně ve věku starší než 24 měsíců a u laně mladší 24 měsíců není žádný. Starší i mladší laň je oplodněna v září až říjnu, délka jejich březosti trvá v rozmezí 8 až 9 měsíců. Navíc rozeznat od sebe laň dvouletou a tříletou je mimořádně obtížné, zvláště tehdy, kdy se stalo běžným zvykem lovit zvěř v NP Šumava v noci za použití umělého osvícení, noktovizorů a termovizí.

V Národním parku Šumava v období od 1. března do 10. května roku 2020 a roku 2021 bylo uloveno 26 laní, které byly s vysokou pravděpodobností březí. Po jejich ulovení musel být z jejich těla vyjmut plod, který ještě několik minut žije, než se v placentě udusí. Jak takový plod v placentě vyvrhnuté laně vypadá, dokladují přiložené fotografie. Přesně toto se děje ve Vámi řízeném NP Šumava a praktikováno zaměstnanci, jejichž prioritou by měla být ochrana přírody.

Národní park Šumava k této neetické záležitosti sice prohlásil, že nedělá nic nezákonného, ale z pohledu laické a zejména odborné lesnické a myslivecké veřejnosti se jedná o velmi nemorální a neetický způsob redukce jelení zvěře, za kterou Národní park Šumava často schovává své chování vůči jelení zvěři. Navíc, jak si můžete nyní sama ověřit, za tyto nehumánní lovy se v NP Šumava rozdělují horentní odměny. Právě ti lovci, kteří střílí březí laně v období únor až květen, jsou odměňováni nejvíce.

V rámci naší aktivity jsme zjišťovali, jak přistupuje k jelení zvěři Národní park České Švýcarsko, Národní park Krkonoše a Národní park Podyjí. V ostatních národních parcích se nic takového neděje a mladé březí laně se neloví. Jsme toho názoru, že vedení, které tyto praktiky realizuje, nemá nadále spravovat žádné chráněné území, a že je Vaší morální i odbornou povinností na postu ministryně životního prostředí zasáhnout. A to okamžitě na Šumavě a sekundárně vyvinutím iniciativy, která povede ke změně nesmyslné myslivecké vyhlášky, která tyto neetické a nemorální „aktivity“ povoluje.

Před vydáním aktuální vyhlášky o změnách dob lovu zástupci spolku Stop sečení srnčat a zástupci Okresního mysliveckého spolku Příbram (tj. PhDr. Pavla Benettová, Ph.D. a Radek Podhorecký) žádali 3. 10. 2019 při osobním jednání ministra zemědělství o to, aby vyhláška neumožňovala celoroční lov žádného druhu spárkaté zvěře, zejména požadovali zamezit celoroční době lovu u zvěře srnčí. Nejenom že takto stanovená doba lovu jde přímo proti ochraně mláďat, ale zároveň ohrožuje již březí samice spárkaté zvěře, neboť není snadné rozlišit čiplenku či laňku od dvouleté plné srny a laně. A toto úskalí se objevilo jako opodstatněné právě při odstřelech spárkaté zvěře na území NP Šumava. Vyhláška je v gesci MZe. Jako nepřekročitelné minimum požadujeme ukončení lovu všech samic spárkaté zvěře (laní, daněl, srn, muflonek) do 31.12."

DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT již před půl rokem protestovala proti brutálním jatkám březích laní a jejich nenarozených, plně nevyvinutých mláďat a požadovala okamžité zastavení tohoto krutého jednání. Vyzvala v této věci i Ministerstvo zemědělství, aby od takového masakru upustilo a naopak se zasazovalo o větší ochranu zvířat a přírody.

DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT si klade za cíl prosazení důslednější ochrany zvířat, živočichů, přírody, vody, ovzduší, životního prostředí, ale též dosažení větších práv pro zvířata, resp. jejich větší právní ochranu.