Boj za normální svět je u nás teď moderní. Tak jen hlásím, že v pařížském bistru je svět pořád normální (což nechápu, když tu mají to manželství pro všechny i istanbulskou úmluvu). A zatímco live v TV mluví Macron o tom, co tu prý řeší všichni, tak tady stejně jako posledních deset let… paní - klóbrc, cigáro (asi padesáté), dvojku a vlastní místo. A pokec o musace, českém sklu nebo počasí. La vie est belle!

To vše za děsivou plastovou oponou a v mlze kouře u pidi bistro stolků kdesi na ulici. Dnes i zítra tu bude servírka s italským přízvukem na každého ječet “ma chérie” a je jedno jestli je to kravaťák, paní s klóbrcem nebo genderově, etnicky nebo stylisticky složitější lidé.

Svoboda má mnoho podob. Normálnost taky. A může to jít celkem v klidu dohromady.