Má naše krajské uspořádání vůbec dostatečnou legitimitu? Lze odpovědět poměrně jednoznačně, že nikoli, protože na toto téma neproběhlo tehdy celostátní referendum a ani tehdejší hlavní politické strany dodnes platné nastavení tzv. krajského zřízení ve svých volebních programech neměli. Pro zajímavost: Podle jednoho z průzkumů veřejného mínění z doby, kdy byly současné kraje vytvářeny, je za smysluplné považovala pouhá pětina dotázaných občanů.

Neudržitelná podoba krajské samosprávy

A, přiznejme si také upřímně, že současná podoba tzv. krajské samosprávy prakticky v žádném z relevantních parametrů vůbec nenaplňuje základní znaky skutečné územní samosprávy. Opravdová samospráva totiž předpokládá nejen zákonné kompetence, ale hlavně dostatek finančních prostředků ke správě svých vlastních záležitostí a k plnění svých zákonných povinností.

Vznik krajů v roce 2000 byl ve všech ohledech nepodařeným kompromisem a výsledkem složitého politického vyjednávání. Kraje při svém vzniku sice získaly určitá práva a povinnosti, ale nikoli již tomu odpovídající finanční zdroje. A tak se činnost krajských samospráv do velké míry redukuje na jakousi přerozdělovací funkci ve smyslu další alokace přidělených finančních prostředků. Což ve finále vytváří situaci, kdy tu de facto máme čtrnáct velice rozdílných „krajských“ typů zdravotnictví, středního školství, veřejné dopravy či sociálních služeb. A to rozhodně není žádoucí stav.

Jeho příčinou je ovšem i samotná podoba českého krajského zřízení, a to nejen co se týče jeho financování či kompetenčního nastavení, ale i ohledně počtu a podoby krajů samotných. To vše jsou otázky, o kterých by bylo záhodno na politické i odborné úrovni zahájit co nejdříve zevrubnou debatu. A připravit na úrovni parlamentních politických stran a hnutí reformu krajského zřízení, která bude reflektovat jeho dosavadní 24 let trvající vývoj, jeho pozitiva i negativa.

Omyly a chyby

Současné krajské uspořádání je především drahé a neefektivní. Například ve variantě osmi krajů, která zde byla před rokem 2000, by činily pouze provozní úspory až 10 miliard korun ročně. Krajů je příliš mnoho, resp. velkým problémem je jejich diametrálně odlišná velikost. Což mimochodem silně deformuje i náš volební systém do Poslanecké sněmovny, který má čistě krajský charakter, a je v něm tudíž zásadním způsobem narušena ústavně vyžadovaná rovnost aktivního i pasivního volebního práva.