Důkaz?

Namísto předstírané pomoci jim na léta 2024 a 2025 bezostyšně sebrala podstatnou část jejich příjmů. V předvečer krajských voleb je dobré si to připomenout.

Vláda sebrala peníze obcím a krajům

Vláda totiž v rámci tzv. konsolidačního balíčku prosadila i dvě změny v zákoně o rozpočtovém určení daní, který stanoví podíl územních samosprávných celků (obcí a krajů) na celkovém objemu vybraných daní. Jde o snížení tohoto podílu obcí a krajů na roky 2024 a 2025.

Fialova vládní a parlamentní sestava konkrétně snížila podíl obcí na celkovém ročním výnosu daní z příjmu fyzických osob, právnických osob a daně z přidané hodnoty o 1,7 procentního bodu (což je z hlediska absolutních příjmů 7 procent) a obdobný podíl krajů o 0,3 procentního bodu (o 4 procenta z celku).

Pro konkrétnější představu: Například v případě rozpočtu města typu a velikosti středočeské Lysé nad Labem (cca 10 000 obyvatel) půjde o snížení příjmů ve výši zhruba 5 milionů korun ročně.

V případě Středočeského kraje se pak jedná o ztrátu cca 600 milionů ročních příjmů!

Tyto peníze budou samozřejmě v rozpočtech samospráv citelně chybět. A projeví se to zejména snížením kvality a dostupnosti veřejných služeb, které musí kraje (i obce) zajišťovat: veřejné regionální školství, zdravotnictví, veřejná doprava či sociální služby.

A aktuálně pak v podobě chybějících peněz, které by mohly být použity na pomoc občanům zasaženým ničivými povodněmi.

Toto jsou dopady vládního šetření na samosprávách. Ke kterému došlo přesto,že proti němu protestovaly i obě asociace sdružující obce a města a hájící jejich zájmy, Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv.

Ostudná je v tomto kontextu zejména skutečnost, že se tak stalo za souhlasu a aktivní podpory hnutí STAN („Starostové a nezávislí“), které se jindy zájmy obcí a krajů zaklíná, kudy chodí.

Ovšem v tomto případě jim vrazilo pomyslnou dýku do zad.

Stejně tak jako všichni vládní poslanci a senátoři, kteří pro odebrání peněz krajům a obcím hlasovali. Včetně kandidáta na středočeského hejtmana Jana Skopečka.

Nastavení financování krajů je diskriminační…

Další podstatnou otázkou je to, zda je současné nastavení podílu územních samosprávných celků, zejména krajů, na vybraných (tzv. sdílených daních) spravedlivé.  

A to jak nastavení celkového podílu (9,78 % kromě let 2024-2025) krajů na vybraných daních, tak jeho další rozdělení mezi jednotlivé kraje.

A zde je nutné konstatovat, že jednoznačně nikoli, jelikož onen celkový objem přerozdělovaných financí zdaleka nestačí na kvalitní a dostatečné zajištění povinností krajů svěřených jim v samostatné působnosti, tak i v tom smyslu,že některé kraje jsou současnou právní úpravou dokonce dlouhodobě evidentně diskriminovány.

Na prvním místě jde o náš Středočeský kraj, jehož současný podíl na ČESKÝMI kraji sdílených daňových výnosech činí 13,77 %.

Středočeský kraj tudíž dostává v současném systému rozpočtového určení daní v přepočtu na jednoho obyvatele částku 9 400 korun ročně, zatímco například Kraj Vysočina 13 700 korun, Jihočeský kraj 12 700 korun a Karlovarský kraj 12 600 korun.  A hlavní město Praha dokonce astronomických 63 000 korun.

A to hlavně proto, že nyní se výnosy z daní dělí mezi kraje podle pravidel, kritérií, faktorů a statistických údajů stanovených a platných v roce 2004. Což se od té doby napříč kraji výrazně proměnilo.

Jedná se hlavně o počet obyvatel kraje, délku krajských silnic či o počet žáků středních škol.

Uvědomme si třeba, že ve Středočeském kraji od roku 2004 vzrostl počet obyvatel o 300 tisíc! A to hovoříme pouze o těch trvale hlášených k pobytu.

A zatímco parametry rozhodné pro nastavení rozpočtového určení daní pro obce jsou každoročně přepočítávány podle aktuálních dat, u krajů tomu tak není. Což je zásadní chyba.

Přičemž k tomuto přepočtu by v případě krajů nemuselo docházet nutně každoročně, ale například alespoň jedenkrát za čtyři roky, což odpovídá délce volebního období krajských samospráv.

Je proto nezbytně nutné koeficienty určující podíly jednotlivých samosprávných krajů na celkovém výnosu daní změnit ve smyslu jejich přizpůsobení současné realitě.

…a jeho objem naprosto nedostatečný

Ale to je pouze první krok, který musí být v financování a organizace krajské samosprávy učiněn. Přiznejme si totiž, že její současná podoba základní znaky skutečné územní samosprávy vůbec nenaplňuje.

Opravdová samospráva totiž předpokládá nejen zákonné kompetence, ale hlavně dostatek faktických finančních prostředků ke správě jejích vlastních záležitostí a k plnění svěřených a delegovaných zákonných povinností.

Vznik krajů v roce 2000 byl ovšem nepodařeným účelovým politickým kompromisem. Kraje při svém vzniku sice získaly určitá práva a povinnosti,ale nikoli již tomu odpovídající vlastní finanční zdroje.

Prakticky jim tak nezbývá vůbec žádný prostor na zásadní koncepční záležitosti typu územního plánování, nastavení vhodné podoby krajské veřejné dopravy, anebo skutečného rozvoje sítě krajských středních škol.

A tak se činnost krajských samospráv do velké míry redukuje na jakousi přerozdělovací funkci ve smyslu alokace přidělených finančních prostředků - podílu na daních a nejrůznějších dotací.

Kromě zvýšení procentního podílu krajů na příslušných (nyní zákonem definovaných) vybraných daní je tudíž zcela legitimní i diskuse o tom, zda by kraje neměly disponovat i určitým podílem na dalších typech daní.

Minimálně například na silniční dani, jestliže je jejich povinností údržba komunikací II. a III. třídy, případně i na spotřebních daních z benzínu a nafty.

Středočeská specifika

Zásadním (a do velké míry specifickým, minimálně co do jeho rozsahu) problémem financování Středočeského kraje je pak navázání nasměrování příslušných daňových podílů na místo trvalého bydliště občana-daňového poplatníka.

V čem je problém?

Ve Středočeském kraji dle kvalifikovaných odhadů z roku 2020  dlouhodobě fakticky trvale žije minimálně 300 000 osob, které zde nemají úřední trvalé bydliště.

Tito lidé zde využívají veřejné služby financované krajem, ovšem formou podílu z daní na ně nijak nepřispívají. Jejich daňové odvody totiž směřují do rozpočtů jiných krajů - nejčastěji do rozpočtu Prahy.

Je tedy jednoznačně nutné otevřít i tento aspekt podoby současného nastavení financování (nejen jeho, ale tam je to nejvýraznější) Středočeského kraje.

Náš kraj už nesmí být nadále bezplatným servisem a pojišťovnou pro Prahu a její občany!

Jde o miliardy korun, kterými jedna skupina občanů Středočeského kraje naprosto neodůvodněně financuje jinou skupinu středočeských občanů - a kterými nespravedlivě a nelogicky dlouhodobě dotuje a sponzoruje rozpočet hlavního města Prahy. 

Když sečteme nárůst počtu „oficiálních“ a faktických obyvatel Středočeského kraje od roku 2000 (vznik krajských samospráv dnešního typu) do současnosti, jedná se minimálně o 600 000 osob, přičemž v okresech Praha-východ a Praha-západ se počet obyvatel za tuto dobu zdvojnásobil!

A to vše absolutně bez toho, aby se to odrazilo ve změně způsobu financování našeho kraje!

Důsledky masivního nárůstu počtu obyvatel našeho kraje (zejména v bezprostředním okolí Prahy) bez adekvátního odrazu v jeho financování?

Věčně přetížené silnice (často v katastrofálním stavu), nedostatečná (někde dokonce vůbec žádná) dopravní obslužnost mnoha obcí a míst spoji veřejné hromadné dopravy, nedostatek praktických, dětských a zubních lékařů, nedostatek kapacit mateřských, základních a středních škol, nedostatečný rozsah nabídky sociálních služeb.

Musíme to změnit!

Jak?

Jednak přímo zvýšit procentuální podíl Středočeského kraje na celkovém výnosu vybraných sdílených daní. To je nutný a nezbytný krok číslo 1.

A dále musí následovat změna  konstrukce přerozdělování daně z příjmu fyzických osob, která musí být navázána nejen na úřední trvalé bydliště poplatníka, ale i (hlavně) na místo vlastnictví nemovitosti.

Buď přímo ve vztahu k poplatníkovi, anebo tak, že kraje získají určitý podíl na vybraném objemu daně z nemovitostí nacházejících se na jejich území.

Změna současného stavu financování krajů je akutní a nutná.

V bytostném zájmu Středočeského kraje a Středočechů již nesnese odkladu.

Bez této změny jsou veškeré debaty o budoucnosti krajského školství, zdravotnictví a dopravy prázdné a pokrytecké.

Mějme i toto na paměti pár hodin před letošními krajskými volbami.