Právě jsem měl zajímavý rozhovor s europoslancem Farským na Českém rozhlase. Prezident Pavel dnes řekl, že o Ukrajině je nutno jednat s Čínou a Ruskem. Je v tomto kontextu postup Orbána, který JEDNAL s Čínou a Ruskem (též Ukrajinou a Donaldem Trumpem), vizionářský, realistický, či odsouzeníhodný?

Já jsem přesvědčen, že nás ve 21. století čeká prostředí multipolárního světa a odklon od jednostranné dominance Západu (nejde o přání, jde o realistický odhad vývoje). V tomto paradigmatu je postup pana Orbána správný (kdežto jeho kritici jsou slepí jak krtci). Koneckonců, i Zelenský si s Trumpem telefonoval na téma míru. Ukrajinský konflikt byl od počátku střetem velmocí a jen jednáním mezi velmocemi může být ukončen.

Nově zvolená garnitura EU říká silná slova o podpoře Ukrajiny a obnově jejích hranic, ale ekonomicky je na tom bídně; relevantní vojenské kapacity nemá; a i kdyby ano, žádný členský stát není skutečně ochoten válčit. Pod Trumpem&Vancem je možné, že se USA stanou izolacionistickými a pokud někam napře své zdroje, bude to směrem k Izraeli nebo směrem k hrozícímu konfliktu s Čínou, ne na ukrajinské bojiště. Ukrajina sama o sobě vojenské možnosti k dobytí Krymu či Donbasu nemá (a odpor občanů k mobilizaci nasvědčuje, že zájem Zelenského režimu v pokračování války již nemusí být totožný se zájmy Ukrajinců). Existuje za takového nastavení rozumnější alternativa než jednat o příměří? Pokud by se tak stalo již předloni, mohlo být předejito mnohé destrukci a utrpení.

My ale nezapomínejme, že zastupujeme EU a naše země (Orbán Maďarsko, my Českou republiku), ne zájem Ukrajiny, USA, GB nebo kohokoliv jiného. Musíme sledovat náš zájem. Tím rozhodně není eskalace ukrajinského konfliktu, nýbrž jeho ukončení, a to z hlediska bezpečnostního i ekonomického.