České obce a města by měly mít, stejně jako třeba ty německé, právo mluvit do způsobu pronájmu bytů na Airbnb a dalších podobných serverech. Tento způsob ubytování v čase velmi rychle narostl. Jen pro ilustraci: v Praze se takto turistům krátkodobě pronajímá asi 15 tisíc bytů, což odpovídá zhruba polovině kapacity pražských hotelů. Problém spočívá zejména v nedodržování zákonů a také v soužití turistů a místních. Obyvatelé činžáků si totiž často stěžují hlavně na hluk a další negativní jevy spojené s pohybem a častým střídáním turistů v domě. Kritici také často upozorňují na to, že byt není hotel a na rozpory se stavebními a požárními předpisy.

V průběhu roku 2023 bude Evropským parlamentem a Radou EU projednáváno nařízení, které, a já tomu pevně věřím, konečně zlepší transparentnost a sdílení údajů v oblasti ubytování v soukromí. To by pak mělo vést i ke zlepšení situace v místech, kde se turisté a residenti střetávají ráno a večer na chodbách bytových domů. Vítám, že Komise už na začátku listopadu 2022 vydala návrh nařízení EU, kterým stanoví pravidla pro shromažďování a sdílení údajů.

Osobně považuji za rozumné, že návrh dává státům, městům a obcím možnost, aby si vlastními předpisy regulovaly tyto ubytovací služby. Včetně například možnosti omezení či zákazu. Jsou to totiž vždy obce a města, které musí chránit veřejné zájmy, jako je např. dostupné nájemní bydlení, územní rozvoj, bezpečnost či veřejný pořádek. Tento princip musí být v průběhu legislativního procesu zachován. Domnívám se, že nabídky poskytovatelů, kteří nedodržují právní předpisy související s poskytováním ubytování, by neměly být on-line nabízeny a platformy by měly mít povinnost takové nabídky stáhnout. Tuto věc bude nutno v průběhu legislativního procesu ohlídat a dále vyjasnit.

Je vidět, že na na evropské úrovni se již dávno pracuje. Svůj díl práce ale musí odvést i ČR. A já mám pocit, že ještě o tom ani nezačala diskuse. MMR sice v listopadu velmi potichu vydalo pro stavební úřady metodický pokyn, ve kterém vlastně říká, že poskytovat ubytovací služby v prostorách, které pro tento typ činnosti nejsou zkolaudované je nelegální. Zná ale někdo jasný a veřejný postoj vlády a MMR? A jak se k tomu staví pronajímatelé a samotné zprostředkovací platformy? Vyhovuje nám návrh nařízení Komise EU? Víme, co v oblasti sdíleného ubytování chceme a co nechceme? Začneme na tom už pracovat?