Vážené kolegyně, kolegové.

Co se týká vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, tisk 137, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny projednal tento tisk 137, tedy vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., na svém jednání 19. dubna 2022 a doporučil Poslanecké sněmovně schválit návrh zákona s přijatými pozměňovacími návrhy.

Pro podaný pozměňovací návrh z dílny Ministerstva pro místní rozvoj poslancem Bartošem hlasovalo 10 poslanců, 2 byli proti a 3 se zdrželi. Pro usnesení sněmovního tisku 137/1, které doporučuje Poslanecké sněmovně schválit návrh zákona s přijatým pozměňovacím návrhem, bylo hlasování stejné. Pozměňovací návrh, který podal poslanec Ivan Bartoš, řeší odložení termínu účinnosti některých ustanovení v části šesté stavebního řádu, která stanoví povinnosti používání informačních systémů stavební správy ve stavebním řízení od 1. 7. 2023 a účinnost části sedmé stavebního zákona.

Navrhuje se posun účinnosti na dobu do 1. 1. 2024, která je podle předkladatele nutná k realizaci a základnímu otestování informačních systémů stavební správy. Týká se tedy tento pozměňovací návrh zejména oblasti digitalizace.

Děkuji.

***

Děkuji ještě jednou za slovo. Nyní tedy už jako poslankyně, byť s přednostním právem jako zpravodajka. Máme dnes opět na stole vlastně v rámci druhého čtení změnu stavebního zákona. Skutečně znovu bych chtěla apelovat na vás na všechny, abychom si odložení účinnosti stavebního zákona opravdu velmi důkladně rozmysleli.

Ráda bych znovu trošičku zabrousila do historie, abychom si pořád připomínali a uvědomovali, v jaké situaci se nacházíme. Současný - dosud účinný - stavební zákon č. 183/2006 Sb., byl změněný více než 25 novelami. A je poznamenán postupným růstem složitosti, formalismu, byrokracie, a to jak v mnoha typech různých povolovacích procesů, tak i v obrovském množství úřadů a institucí podílejících(?) se na povolování a jeho přezkumu, zejména formou rozhodování různých stavebních úřadů na obcích a krajích s velmi různou úrovní výkonu státní správy, rizikem jejich politického ovlivňování představiteli samospráv, systémové podjatosti, kterou judikují soudy a závazných stanovisek, neboli razítek desítek typů dotčených orgánů.

Výsledkem je komplikovaný, málokomu srozumitelný a prakticky všemi dlouhodobě kritizovaný stav orientovaný na vzájemně podmíněné formální procesy před věcnou podstatou, která podvazuje potenciál ekonomického, kulturního i společenského rozvoje České republiky a způsobuje frustraci prakticky všem, kteří se dostanou do styku s povolovacími procesy ve stavebnictví. Dokonce i řada nevládních organizací včetně těch environmentálních spolků sdružených v různých platformách vydala již v roce 2015 veřejnou výzvu za spravedlivé, rychlejší, lepší a jednodušší rozhodování o stavbách. Obecně je znám též údaj Světové banky o tom, že proces povolování staveb v České republice je jeden z nejpomalejších na světě podle délky... (Hlasitý hovor v sále, hluk.)