Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,
no, co asi konstatovat po těch všech projevech, které jsme tady dneska slyšeli, a těch skutečných obavách, že nejen občané, ale i firmy hodnotí vládní pomoc v energetické krizi jako nedostatečnou, neúčinnou, nejasnou a pomalou. Hnutí ANO již od února apeluje na vládu, aby zastropovala ceny. Vyslechli jsme si mnoho argumentů, opravdu mnoho argumentů, proč to nejde, že je to technicky nemožné, neproveditelné, ale i argumenty typu, že to je jenom přání populistů a extremistů. To ale nestačilo nám, ale hlavně nestačilo to lidem. Ti vyrazili do ulic sdělit svůj názor. A i oni se ale bohužel dočkali pohrdání a častování slovy, že jde o proruské šváby. Je jedno, zda premiér hovořil o organizátorech, nebo jestli myslel někoho jiného. Pravdou je, že drtivá většina z těch lidí ani nevěděla, kdo demonstraci svolává. Šli protestovat kvůli neschopnosti vlády, šli protestovat z obav o jejich budoucnost, důvěra spotřebitelů je na svých desetiletých minimech a hluboko pod dlouhodobým průměrem, reálné mzdy klesají v třetím kvartálu 2022 téměř o 10 %. Míra hrubých úspor domácností se propadla z téměř 21 % disponibilního důchodu na 12 %. Lidé mají reálné problémy a místo pochopení se dočkali slov o prorusky smýšlejících lidech.
To vláda přehnala, protože 100 tisíc lidí není pár jedinců, a ve společnosti to začalo velmi vřít. Ze strachu před blížícími se komunálními a senátními volbami začala vláda dělat v září letošního roku nějaké kroky a svolávat členské země. Jenže členské země již většinou nějaké vlastní národní řešení mají, takže jednání bylo v duchu, že si sdělili, co kdo má a že se pokusí ještě nějaké řešení hledat na úrovni Evropské komise.
Výsledek těchto veletočů je, že česká vláda zastropovala ceny energií pro koncové zákazníky, a to v reálné výši 7 až 9 korun za kilowatthodinu včetně distribučních poplatků. Evropská komise zase zastropovala zisky energetickým společnostem, a to ve výši 180 eur za megawatthodinu. A já souhlasím s tím, že bychom tady neměli pořád motat kilowatthodiny, megawatthodiny, aura a koruny, takže těch 180 eur za megawatthodinu je 4,30 koruny za kilowatthodinu. Nad tuto hranici pak mohou členské země uplatnit takzvanou solidární daň z nepřiměřených zisků. No, a ostatní země, hlavně naše sousedící, mají již dávno zastropováno pro domácnosti i firmy, ale mnohem výhodněji než v České republice. Třeba Polsko, které dováží naši energii, znova, to je prostě nepochopitelné, Polsko dováží naši energii, energii, vyrobenou v České republice, má násobně nižší ceny. Jak je to možné? No, protože vláda reaguje pozdě a ještě k tomu absolutně špatně. A ještě nás to k tomu všemu bude stát 130 miliard, vlastně pardon, 160 miliard, protože ještě k tomu 30 miliard na kompenzacích.
Vy jste jako vláda přenesli tyto náklady na stát, na občany, na rozpočet. A každý si přece po těch všech vystoupeních musí klást otázky, se kterými přicházím i já, pane ministře. Proč zastropováváme u konečného zákazníka a ne na výstupu u energetických firem? Z návrhu zákona je jasné, že ERÚ, Energetický regulační úřad, bude kontrolovat nákupy přesahující cenu stropu, kterou pak musí státní rozpočet kompenzovat. Otázka zní a bohužel i vlastně včera na jednání hospodářského výboru to potvrdili zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, že nikdo, opakuji nikdo, nebude kontrolovat nákupy pod cenovým stropem u nových smluv, takže to také může dopadnout tak, a MPO skutečně připustilo, že se to může stát, že byť energetická společnost nakoupí či vyrobí elektřinu levněji, tak ji bude nám, konečným zákazníkům, prodávat za cenový strop.
A já se musím tady z té úrovně zeptat. Všichni jsme četli to, že stát - sice nechápu, jak jste řešili veřejnou podporu, ale to není předmětem - půjčil energetickým firmám miliardy, desítky miliard na to, aby mohly obchodovat na burze. A promiňte, ale já tu otázku vznést musím. Znamená to, že když energetické firmy nakoupí elektřinu levněji, ale nám ji budou prodávat za 7 až 9 korun, že my jako lidé a firmy zaplatíme ty dluhy těch energetických společností? To přece nemůže nikdo myslet vážně. Proč jste nezakročili už na začátku roku, kdy bylo možné řešit přímo ceny na vstupu, tedy od výrobců? Nic by stát nemusel kompenzovat a výrobci by neměli stamiardové zisky, ale měli by zisky v řádech desítek miliard. Na to jsme koneckonců všichni již zvyklí. Český občan by nemusel platit 130 miliard, ale to by tady musela fungovat ta odvaha odolávat energetické lobby, ale bohužel odvaha této vlády tady není, nebyla a zřejmě ani nebude.
Druhý bod, nad kterým bych se ráda pozastavila, je, s čím jste se vlastně vrátili nebo co zařídila Evropská komise. Evropská komise zastropuje zisky na úrovni 180 eur za megawatthodinu, před chvilkou jsme si řekli, že to jsou tedy 4,30 koruny za kilowatthodinu. Nad tuto částku pak mohou členské státy žádat solidární daň. No, pokud někdo ví, že nad určitou hladinu bude platit nějakou speciální daň, tak prosím vás, snad jsme všichni nohama na zemi a víme, že se všechny ty energetické firmy vejdou do tohoto stropu, aby žádnou solidární daň pokud možno platit nemusely.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.