Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, já bych to dnes - protože už jsme o cenách energií a o tom, co na nás, na občany České republiky, vláda chystá - slyšeli v mnoha příspěvcích, tak já bych to právě vzala možná z pohledu, protože se stále mluví o nařízení Evropské unie k emisním povolenkám, tak jenom abychom si v tom udělali trošičku pořádek.

Já úplně na úvod bych velmi ráda použila citát pana ministra Jurečky, protože bych byla nerada, abychom se tady dohadovali, kdo za toto zelené šílenství může. Tam mi dovolte tedy citovat z tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí ze dne 4. ledna 2023: Největším úspěchem českého předsednictví v oblasti ochrany životního prostředí je schválení klimatických balíčků Fit for 55. Jeho cílem je snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % proti roku 1990. Díky balíčku Fit for 55 získá Česká republika historicky nejvíc peněz na zelenou modernizaci, celkem více než 1,2 bilionu korun do roku 2030. Vedle 400 miliard korun na proměnu energetiky z modernizačního fondu pro firmy nebo obce získá dalších 100 miliard ze sociálního klimatického fondu, ze kterého je možné přímo podpořit domácnosti a malé podniky. Jedná se o důležitou a vyváženou dohodu v oblasti ochrany klimatu, díky které zajistíme udržitelný rozvoj společnosti a postaráme se o nejzranitelnější obyvatele.

Tak, a co je vlastně ta směrnice pro emisní povolenky? Jinak ji samozřejmě najdete na webu pod zkratkou ETS, Emision Trading System, a ta v podstatě je dneska platná, ale v roce 2023 prošla reformou a ta reforma se týká toho balíčku Fit for 55 a přináší následující změny.

Emise skleníkových plynů, spadající pod stávající systém evropských povolenek, neboli ETS, by měly do roku 2030 v porovnání s rokem 2005 klesnout o 62 % oproti původnímu platnému dnes 43 %. Veškeré výnosy z povolenek, kterými členské státy disponují, musí být využity na klimaticky prospěšná opatření oproti současnému stavu, který je platný, ve výši 50 %. A toto je velmi důležité. Oproti současnému stavu, který je 50 %. A tady je tedy potřeba si právě říci to naše vyměňování si názorů, zda můžeme nebo nemůžeme výnosy z emisních povolenek využít ve prospěch našich občanů, abychom jim snížili cenu energie.

Ten ďábel je zakopán v tom, že je potřeba se občas podívat do anglických textů, protože současná směrnice na povolenky používá slovo "may" z angličtiny, to znamená může, kdežto ta nová směrnice používá slovo "shall be", neboli musí. A v tom je opravdu veliký rozdíl a je potřeba se na to takto podívat. To znamená, dneska podle aktuální právní úpravy, kterou má Česká republika, tak v systému emisních povolenek vlastně peníze jdou do státního rozpočtu. A Ministerstvo financí má ve státním rozpočtu zhruba 38 miliard korun v podstatě na cokoliv, protože to jsou ty zdroje, jak už jsem před chvílí řekla, že současný stav hovoří jenom o 50 %, že musí být využity na nějaké investice spojené s klimatickými cíli. Takže dneska má Ministerstvo financí k dispozici 38 miliard. A jsou absolutně legitimní dotazy, proč tyto peníze Ministerstvo financí nedá ve prospěch domácností a firem.

Já se obávám a už to tady zaznělo i z úst mých předřečníků, zejména pana místopředsedy Havlíčka, já doufám, že to není tak, že tím, že to vláda může použít na cokoliv, tak si z toho ve finále nekupujeme ta letadla nebo ty tanky, protože jinak je to vzkaz pro naše české občany: Vy budete platit víc, ale my budeme mít nová letadla. A já nevím, jestli je česká společnost v té tíživé situaci připravena na tento obchod s českou vládou.

Abych tedy pokračovala dál, co tedy je ještě součástí té nové směrnice. Stávající systém bude rozšířen o námořní dopravu s náběhem mezi lety 2024 až 2026, což ve finále bude znamenat zdražení veškerého zboží. Zrychluje phase-out povolenek alokovaných zdarma, ty úplně skončí v roce 2034 a alternativou pro ochranu unijních podniků před konkurencí z mimounijních států bude zavedení takzvaného uhlíkového vyrovnání na hranicích, neboli uhlíkové clo. Vznikne nový systém obchodování s emisními povolenkami pro sektor silniční dopravy a sektor budov od roku 2027. Emise skleníkových plynů v těchto sektorech mají do roku 2030 klesnout alespoň o 43 % ve srovnání s rokem 2005.

A teď pozor, v rámci té nové směrnice, která byla schválena v letošním roce, vznikne sociální klimatický fond od roku 2025, z jehož prostředků budou podporovány zranitelné skupiny obyvatel, například nízkopříjmové domácnosti a malé a střední podniky, pro které dekarbonizace představuje největší výzvu. Fond bude financován z výnosu z emisních povolenek v tomto systému a Česku z tohoto fondu připadne přibližně 50 miliard korun.

A tady u toho se zastavím, jestli dovolíte, protože je potřeba si říci, jak je to s těmi nařízeními Evropské komise. Když Evropská komise vydá nařízení, tak by ho členský stát měl implementovat neboli zasadit do svého právního řádu. A Česká republika to doposud u této směrnice neudělala. To znamená, není pro Českou republiku závazný, dokud se nepromítne do té legislativy. A jaká je situace? Ministerstvo životního prostředí má v meziresortním připomínkovém řízení zákon o emisních povolenkách, ale bohužel se samozřejmě strhla i bitva mezi jednotlivými resorty, protože mnoho resortů k tomu má mnoho připomínek a teď je otázka a teď je takové to hezké české pořekadlo, že někdo musí mít na to, aby to zvládl, já to slovo nepoužiju, ale musí mít tu sílu, aby to zvládl, protože dokud nebudeme implementovat tu novou směrnici, tak se můžeme pohybovat v tom prostředí starém, to znamená té současné směrnice. A teď v podstatě jde o to, překlenout jeden jediný rok, a to je rok 2024, protože od 1. 1. 2025 bude fungovat sociální klimatický fond v rámci té nové směrnice, pokud v průběhu roku 2024 přijme Česká republika tu legislativu, neboli zákon o emisních povolenkách.

A protože je jasné, že tento zákon nemůže být přijat do konce letošního roku, to znamená, bude přijat v průběhu příštího roku s účinností od 1. 1. 2025, kdy nám naběhne ten Sociální klimatický fond, takže ty peníze, které teď aktuálně má Ministerstvo financí ve svém rozpočtu, 38 miliard, nic nebrání tomu, aby tyto peníze byly poskytnuty domácnostem, malým a středním podnikům na to, aby se nějakým způsobem vyrovnaly s tou tíživou zátěží v oblasti cen energií. A samozřejmě pan ministr může vystoupit a říct ano, ale pokud Česká republika nebude dodržovat ty směrnice, ale znovu říkám, tam to musí nejdříve se promítnout do českého právního řádu, tak může Evropská komise poslat takzvaný infringement neboli varování pro členskou zemi, že by měla nějakým způsobem postupovat. Ale předpokládám, že tady pan ministr se vůbec nedostává do těžké situace, protože on Evropské komisi řekne: ano, my chystáme změnu zákona, je tam mnoho připomínek, musíme je vypořádat, bude to tedy platné od 1. 1. 2025. A tím si otevře ten prostor. Ale pak musí přijít otázka: chce vláda tento prostor pro české domácnosti, malé podniky a firmy, nebo nechce? A co za tím je? Jak tedy utratila těch 38 miliard, které tam legitimně z těch emisních povolenek má? Takže toto jsou zásadní věci. Já sama za sebe můžu říci, že samozřejmě v době covidu jsme také byli mnohokrát na hraně s nařízeními Evropské komise, přišly i infringementy, ale tam je dost velký časový prostor na to to narovnat, takže tady to je opravdu jenom o vůli nebo nevůli české vlády českým občanům pomoci.

Abych tedy dojela vlastně, co tedy to může přinášet, tak ještě jenom k tomu sociálnímu fondu pro klimatická opatření. Tam skutečně půjde o konkrétní prostředky, které jsou k řešení energetické chudoby, chudoby v oblasti mobility, a to jak v krátkém, tak v dlouhodobém horizontu. Možná by stálo ještě za to, než se vlastně dostanu - jsou k tomu i různé infografiky (místopředsedkyně Dostálová ukazuje plénu písemné materiály), můžete si to najít samozřejmě na webových stránkách, takže vlastně tady u toho Sociálního klimatického fondu, tam je vysloveně napsáno, že to jsou opatření, která poskytují dočasnou a omezenou přímou podporu příjmů. Takže o tom není žádných debat. Ten Sociální klimatický fond bude platit od roku 2025. Do tohoto roku bychom tedy měli přijmout tu legislativu, ale do té doby platí stávající stav. To znamená, že ty emisní povolenky, neboli výnosy z emisních povolenek, které má k dispozici Ministerstvo financí, může použít dle vlastní vůle. A ptejme se všichni, vážení občané, proč ta vůle není pomoci českým domácnostem.

Druhý problém, a nevidím tady tedy pana ministra Síkelu, ale docela ráda bych se na to zeptala. Narazila jsem na článek v médiích a teď budu doslova citovat: Mezi experty na energetiku vybuchla atomovka. Přední vědec z univerzity ve Spojených státech v analýze konstatoval, že LNG je pro zemi kvůli úniku metanu emisně horší než spalování uhlí. Evropská unie včetně Česka přitom na LNG hodně vsadila. Ten článek je - když tak mohu odkázat na web Seznam Médium - a dokonce se do toho velmi pustil jeden newyorský list The New Yorker, protože administrativa prezidenta Baracka Obamy toto vlastně zlehčovala, neupozorňovala na to. Musím říci, že i z toho článku vyplývá, že tedy zasedlo mnoho jiných vědců a že si americká vláda vyžádala nová data získaná z přeletů nad frakovacími poli, hlídek městských plynovodů a nejnověji i ze satelitních měřeních v posledních letech a tyto varovné údaje potvrdila. To znamená, že míra úniku metanu byla natolik vysoká, že zemní plyn byl nepřirozeně nebezpečný. Do roku 2016 zveřejnil harvardský tým satelitní data, podle nichž emise metanu ve Spojených státech od roku 2002 vzrostly o 30 procent, což je období, které se téměř dokonale shoduje s nástupem frakování a produkce LNG. Takže my si tady hrajeme na to, že vlastně kupujeme terminály, budeme vozit LNG, abychom ve finále zjistili, že co se týká emisí metanu a tak dále, to bude ještě horší než uhlí? A proto tedy zavřeme uhelné elektrárny do roku 2035?

Takže, vážení kolegové z vlády, vážení páni ministři, paní ministryně a hlavně pane premiére, buďte od té lásky, otevřete debatu dneska, protože si myslím, že u obrazovek je mnoho českých občanů, kteří chtějí znát odpovědi. A pokud je neznáme ani my v Poslanecké sněmovně, tak je nemohou znát nejenom naši voliči, ale i vaši voliči. A já myslím, že byste se měli umět jim podívat do tváře a přiznat, jak ty věci jsou.

Děkuji. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)