V České republice narůstá počet pečovatelských služeb, které se přizpůsobují přání a požadavkům lidí s potřebou péče – prodlužují svou provozní dobu do pozdních večerních hodin, dojíždějí za uživateli o víkendech a svátcích nebo třeba opakovaně během dne.

Přesto neformální pečující jsou dnes nejvýznamnějšími poskytovateli péče. Více jak 250 tisíc osob závislých na pomoci druhé osoby využívá podporu pouze svých blízkých. „Pokud se jedná o pomoc menšího rozsahu, tak je to pro rodinné příslušníky či osoby blízké obvykle zvládnutelné a považují to za běžnou součást rodinných vztahů. Často však zajišťují sami péči i o osoby s velkou mírou závislosti, která vyžaduje rozsáhlou a opakovanou péči během dne. Proto je třeba podpořit neformální pečující a nabídnout jim pomoc s péčí o jejich blízkého v domácím prostředí. Jedině tak, budou schopni péči, která je často psychicky i fyzicky náročná, dlouhodobě zajišťovat.“, zaznělo v úvodu konference.

K tématu „Zvyšování dostupnosti péče v domácím prostředí“ se dnes uskutečnila konference pořádaná předsedkyní podvýboru pro sociálně zdravotně pomezí Lenkou Dražilovou ve spolupráci s Institutem sociální práce a pod záštitou sociálního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, jejímž cílem bylo hledání cest k podpoře domácí péče z úrovně kraje, obce i samotných poskytovatelů sociálních služeb.

Zásadní úlohu při rozšiřování nabídky péče v domácím prostředí sehrávají kraje. Právě oni jsou v českém systému sociálních služeb garanty jejich dostupnosti. Navíc od roku 2015 vedle plánování krajských sítí sociálních služeb, mají k dispozici i finanční prostředky ze státního rozpočtu na jejich zajištění. A tak hledají vhodné způsoby, jak při omezených finančních prostředcích zajistit péči těm, kteří ji potřebují.

„Kraj jako správce sítě sociálních služeb se musí postarat o dostupnost sociálních služeb na svém území. Proto považujeme za důležité vést s nimi dialog a sdělovat jim, jaká je jejich role při zajišťování péče o lidi závislé na pomoci druhé osoby na jejich území a co se od nich za poskytnuté finanční prostředky očekává. Jen tak je možné zvyšovat dostupnost péče“, zmínila vedoucí oddělní koncepce a plánování odboru sociálních věcí Jihomoravského kraje Alena Novotná.

„V zájmu kraje je vědět, jak služby fungují a zda plní svůj účel a zda jsou poskytovány efektivně. Dlouhodobě hodnotíme výkonnost sociálních služeb poskytovaných v domácím prostředí, kdy se zaměřujeme především na čas poskytnuté přímé péče, a to ve vazbě na poskytnuté finanční prostředky“, uvedl vedoucí odboru sociálních věcí Zlínského kraje Tomáš Bernatík.

„Pracovníci a pracovnice pečovatelských služeb se v rámci našich projektů připravují na péči o lidi s vážnějšími zdravotními potížemi, kteří jsou propouštěni do domácí péče. Jejich uživateli jsou dnes lidé po mozkových příhodách, osoby s demencí, onkologickými onemocněními a v neposlední řadě i lidé v terminálním stádiu onemocnění atd.“, řekla Ilona Čtvrtníková z Institutu sociální práce, který realizuje projekty v této oblasti.

Zároveň pečovatelské služby procházejí proměnou vlastního nastavení, pracovníci a pracovnice nově pracují ve směnách, chodí na víkendové služby, vedle odborných dovedností pro péči se zároveň učí využívat výpočetní techniku pro zaznamenávání péče a lepší distribuci péče uživatelům.

„Plánování péče a jeho zaznamenávání je nově vedeno v elektronické podobě, což dnes vnímáme jako nutnost s ohledem na sdílení informací, vykazování a především zajištění rychlé úpravy poskytované péče v návaznosti na aktuální změny zdravotního stavu“, uvedl Jan Šmída metodik Sociálních a ošetřovatelských služeb Prahy 8.

„S ohledem na zdravotní obtíže lidí, kteří si dnes přejí zůstat doma a obracejí se na pečovatelskou službu, je nezbytná spolupráce se zdravotními službami.“ O tom na konferenci promluvila Pavla Morávková z Oblastní charity Chrudim, která zřizuje pečovatelskou službu, službu domácí zdravotní péče i hospicovou péči pod hlavičkou své organizace. „Právě spolupráce všech těchto subjektů umožňuje našim klientům žít doma v kruhu svých blízkých často až do posledního dne.“