Děkuji. Vy z vás, kteří jste členy ústavně-právního výboru a výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu a lidská práva a petice, jste už byli seznámeni v rámci svých jednání s výroční zprávou i s mým expozé k této věci. Dovolil bych si na úvod uvést jednu podstatnou informaci, a sice, že Rada Ústavu pro studium totalitních režimů, což samozřejmě velice dobře víte, je kolektivní orgán. Výroční zpráva o ústavu za rok 2019 byla radou schválena všemi hlasy. To nicméně neznamená, že by ústav nemohl pracovat lépe. My se o to určitě v tom následujícím období budeme snažit.

Já bych při této příležitosti chtěl ještě zdůraznit dvě věci. Jedna je nesmírně podstatná. To je zodpovědnost Senátu, pokud jde o chod Ústavu pro studium totalitních režimů.

Senát volí členy rady, 7 členů rady, momentálně jsme v situaci, kdy stále ještě jedno místo člena rady je neobsazené. Je to dlouhodobá záležitost, protože nebyl zatím prezidentem republiky navržen člen rady, který by přicházel v úvahu pro vás, pro senátory, aby se novým členem rady stal. To znamená, rada pracuje už 3 roky v oslabení, což podle mého názoru není úplně dobře. Myslím si, že je logické i v okamžiku hlasování, kdy je dobré mít lichý počet, ne sudý počet členů rady, což opravdu vyvolává problémy. To je jedna záležitost.

A další věc, já pevně doufám, pokud jde o členy rady a volbu členů rady, že Senát k nim bude nejenom nyní, ale i do budoucna přistupovat způsobem, který nebude ohrožovat chod Ústavu pro studium totalitních režimů, jako se to stalo před 8 lety, kdy Senát zvolil radu, která vzápětí provedla kompletní rozvrácení personální instituce, kdy to, co se na instituci stalo v roce 2013, není možné přirovnat k ničemu jinému než k nejtvrdším letům normalizace, kdy z instituce bylo vyhozeno na 60 lidí.

Myslím si, že v tomhle je nesmírně důležitá role Senátu, aby tyto věci kontroloval a do budoucna tomuto zabránil. Je to nesmírná zodpovědnost nejen k instituci, ale k dějinám této země. Není možné, aby 30 let po listopadu, nebo v té době nějakých 25 let po listopadu mi jeden z členů rady oznámil, že proti mně sice osobně nic nemá, že nicméně dostal politické zadání, aby nás z toho vedení ústavu dostal, tak nás z něj dostal. To, myslím, že je alarmující a nepřípustné.

V současné době bych chtěl říci jednu nesmírně důležitou věc, a to je obrátit vaši pozornost k tomu, jak se ubírají věci týkající se instituce nebo přímo sídla instituce. Víte sami dobře, a já jsem o tom informoval i v loňské výroční zprávě, že došlo k tomu, že ústav v současné době má již třetí rok své sídlo rozestavěné, lépe řečeno před demolicí. V současné době současná složitá situace v České republice, ať už epidemiologická nebo jiná, z toho vyplývající ekonomické problémy směřují k tomu, že momentálně ministerstvo financí neuvolnilo finanční prostředky, které by umožňovaly vybudování nového sídla ústavu.

V této chvíli apeluji skutečně na Senát a na vás, vážené senátorky, vážení senátoři, abyste tomuto momentu věnovali pozornost, protože z mého pohledu, v minulosti jsem vždycky řešil otázku případného rušení některých institucí, tak, že když byly nějaké snahy, že ty instituce byly schopny ochránit buď muzejní sbírky nebo rozsáhlé archivní fondy, ale pokud ta instituce existovala sama o sobě pouze jako vědecké pracoviště, je nesmírně ohrožena. Já se obávám, že můžeme v horizontu nějaké blízké budoucnosti slyšet, že Ústav pro studium totalitních režimů podle zákona, vedle něj sice existuje Archiv bezpečnostních složek, podle zákona, nicméně v roce 2030 má být přesunut pod Národní archiv jako jedno z jeho oddělení. Někdo může vyvinout snahy, aby k tomuto oddělení nebo přesunutí došlo urychleně, a tím pádem Ústav pro studium totalitních režimů bez archivních fondů, bez vlastního sídla se stává nahým v trní, který je nesmírně snadno zranitelný.

Může tady někdo říct, že je tady mnoho různých jiných vědeckých institucí, které mohou práci Ústavu pro studium totalitních režimů nahradit. Troufám si říct, že nemohou. Podíváme-li se na vědecké instituce zabývající se moderními dějinami, 90 % z nich neřeší tyto otázky, případně některé dokonce hovoří, že věci, které jsou před rokem 1989, jsou pro ně už tak staré, že se jimi zabývat nebudou. Takže to je věc, na kterou bych apeloval. Nebude-li možné zajistit finanční prostředky odpovídající k zajištění sídla instituce, moc bych prosil, abyste vyvinuli tlak na to, aby v případě uvolnění nějaké budovy, kterou bude uvolňovat Česká republika, říkám důstojné budovy v hlavním městě republiky, abyste napomohli tomu, aby Ústav pro studium totalitních režimů měl své odpovídající sídlo a nesídlil v podmínkách nedůstojných, v podnájmu, v jednom patře jedné z kancelářských budov v Praze.

Tolik moje expozé. V případě, že budou jakékoli vaše dotazy, jsem samozřejmě připraven je zodpovědět. V tuto chvíli vám velice děkuji za pozornost.