Pane předsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, vážení kolegové,

já jsem dneska ráno, když jsem dorazil do Sněmovny, myslím, že to bylo v 5.37 nebo 5.36, tak - já vím, že jsem divný, ale znáte to, starého psa novým kouskům nenaučíš a má to jednu výhodu, že zaparkujete, když přijedete brzo - tak jsem začal psát svůj krátký projev k tomuto tématu. Omlouvám se za to, že se možná budu opakovat v některých věcech, když jsem tady hovořil v rámci druhého čtení, nicméně potom ke mně dorazil v rámci našeho monitoringu článek pana Honzejka z Hospodářských novin - není to tedy z Lidovek, ani z Mafry, ani z Impulzu, ani z Mladé fronty - a tento článek mi úplně rozbil koncept toho mého vystoupení. Ten článek se jmenuje "Když se kácí Babiš, létají třísky". Nevím, kdo z vás měl možnost si ho přečíst. Já bych s dovolením pár prvních vět toho článku tady přečetl:

"Novele zákona o střetu zájmů, kterou má dnes schvalovat v závěrečném čtení Sněmovna, lze přiřadit pramálo lichotivé charakteristiky. Je pokrytecká, je demotivující, je nefunkční. Bylo by pravděpodobně lépe, kdyby neprošla. Popořádku. Pokrytecká je novela proto, že ač se předkladatelé usilovně tváří, že nejde o lex Babiš, ale o obecnou úpravu podnikání ministrů, je jasné, že na nikoho jiného než na předsedu ANO a majitele Agrofertu zákon namířen není. Navrhované zákazy ovládat firmy a vlastnit média mají sice platit až od dalšího volebního období, jejich zjevným účelem ale je politiku znechutit Babišovi. Žádný jiný magnát s vyjmenovaným portfóliem aktivit se zatím - to doplňuji já - na politickém obzoru nerýsuje. Psát zákony primárně namířené proti jedné osobě je vždy špatně." Dál: "Demotivující je uchystaná novela proto, že bude odrazovat od politiky každého podnikatele. Vstup do veřejného života by nevyhnutelně znamenal nutnost administrativních operací s vlastním majetkem bez ohledu na to, zda firma obchoduje se státem nebo ne. Jaký to má smysl? Chceme si tím snad říci, že vlastnictví jako takové je podezřelé?" A tak dále, a tak dále.

Takže to jenom krátká citace z toho dnešního ranního článku, aniž bych to nějak chtěl komentovat. A nyní tedy k vlastnímu zákonu o střetu zájmu. Zákon o střetu zájmů platí v naší zemi od roku 2006. Koalice se shodla - a hovořil tady o tom pan ministr Dienstbier, že je nutné ho změnit a zpřesnit zejména tak, aby politici transparentně přiznávali svůj majetek před vstupem do politiky a nikoliv, jak je to nyní, až po ročním působení. Je pravda, že tento zákon je jednou z hlavních priorit vlády a přináší - nebo měl by přinést - ztransparentnění majetkových přiznání politiků a dalších veřejných funkcionářů, která budou podávána elektronicky, budou k dispozici občanům na centrálně vedené adrese před nástupem politika do funkce včetně sankcí za porušení tohoto zákona. Jen pro připomenutí, už jsem to tady říkal minule, chci sdělit, že naši poslanci po svém zvolení zveřejnili svůj majetek, aniž by je k tomu zákon vybízel, takže z našeho pohledu zákon tak, jak jej předložila vláda, je dobrý a ty hlavní myšlenky, které jsme chtěli, jsou v něm obsaženy. Byly však podány pozměňovací návrhy jak opozičními, tak koaličními poslanci ve vzácné shodě kolegů Plíška a Chvojky. Tyto pozměňovací návrhy mají podle mého soudu jednoho společného jmenovatele, a to zabránit účasti na veřejném životě a politice lidem, kteří v životě něčeho dosáhli, něco vybudovali, vybudovali úspěšné firmy, které zaměstnávají lidi a platí daně. Tyto návrhy, které říkají, že člen vlády nesmí vlastnit majetek, nesmí vlastnit firmu, kterou celý život budoval, dávají jasný signál do naší veřejnosti. Když to přeložím do češtiny, tak říkají, že si tradiční politické strany a zejména naši koaliční partneři, sociální demokracie a KDU-ČSL, nepřeje úspěšné lidi v politice. Jasně tyto tradiční strany říkají - chceš jít do politiky, zbav se firmy, prodej ji, převeď na manželku, na děti, kamarády, na bílé nebo černé koně - to je vzkaz pro chovatele koní. Pokud tak neuděláš, tak se nám, tradičním politikům, kteří tady sedíme od školy, do politiky nepleť!

Vím, že moje vystoupení je zbytečné. Vím, že vás, kolegyně a kolegové, okrádám o čas. Jsem si toho vědom. Protože však vaše společná touha zbavit se Andreje Babiše, vystrnadit ho z politiky, znovu uzavřít a zprivatizovat politiku pro tradiční strany vás sjednotila a pozměňovací návrhy, které zabrání členům vlády vlastnit majetek, podle mého názoru projdou, myslím si to. Přesto mi však dovolte, abych se zeptal prostřednictvím pana předsedajícího, pana kolegy Plíška a dalších kolegů z ODS a TOP 09, ale i sociální demokracie, proč tento problém neřešili ve volebních obdobích, když vládli. Proč neřešili ve vládách ministry podnikatele, kteří na oko své firmy převedli na rodinné příslušníky, kamarády a přátele. Jen pro oživení uvedu pár jmen, ale je to pouze konstatování. Nechci rozebírat, protože by to bylo na dlouho, těch příkladů je tady x, které popisují média tehdy ještě nevlastněná panem Babišem. Pár jmen: pan ministr Bárta, pan ministr Řebíček, pan Drábek, pan Besser a další a další. Tehdy nikomu nevadilo, že firmy některých z nich po vstupu do politiky zázračně zvětšily své tržby a zisky. Tehdy to nikdo neřešil. A zákon porušen nebyl. Ale nebyli to jenom ministři. Nebyli to jenom ministři, kteří takto postupovali. Máme i řadu poslanců, kteří své firmy převedli na rodinné příslušníky - zrovna tady nesedí, to je škoda. A tyto firmy, zejména stavební firmy, začaly zázračně fungovat a stavět. Ale ne pro soukromé investory. Ne pro soukromé investory. Ale pro města, správu a údržbu silnic, Generální ředitelství cel, Policii České republiky a další státní krajské a obecní instituce. A všechno je v pořádku. Nikdo to neřeší.

Chci se také zeptat prostřednictvím pana předsedajícího pana kolegy Plíška, proč nenavrhl toto omezení, když byla TOP 09 ve vládě a Karel Schwarzenberg byl ministrem zahraničí. A v té době byl a stále je vlastníkem několika firem, třeba firmy Orlík nad Vltavou, s.r.o., kde je od roku 1992 vlastníkem 99,8 %. Firmy, která se věnuje zemědělskému podnikání, čerpá dotace jak z evropských, tak z národních zdrojů v řádu miliónů korun a když došlo k administrativnímu pochybení při čerpání dotací na obnovu rybníků a měl tyto dotace vrátit, tak mu to pan Kalousek jako ministr financí odpustil. (Kdosi zprava zatleskal.) Dámy a pánové, pozor, netleskejte. Já to nekritizuji. Já opakuji, já to nekritizuji. Kolega Kalousek, předseda TOP 09, tady nesedí. Jen chci poukázat, že neměříme stejným metrem. Tento příklad jasně ukazuje, že když v minulých vládách ministr vlastnil majetek, nikomu to nevadilo. Nikomu, ani sociální demokracii, která mlčela a nic nenavrhovala. A ejhle, je tady Babiš, kterého v politice nechceme, tak uděláme zákon na jednoho člověka. Ne na jednoho člověka. Na lidi, kteří vybudovali úspěšné firmy, zaměstnávají lidi, platí daně. Ano, ano, už to tady bylo, ale opakování je matka moudrosti. Takže tradiční strany chtějí těmito návrhy odradit tyto úspěšné lidi od vstupu do politiky.

Ještě jednu poznámku - stále ještě nepřišel kolega Kalousek, což je škoda - k tomu, co jsem říkal o vlastnictví a dotacích Karla Schwarzenberga. Víte, administrativní chybu udělá každý a je normální se k tomu prostě potom postavit a říct - ano, stala se chyba, nestihl jsem nějaký termín. A je to vyřešené. A takto to bylo v tomto případě. Čili já to tady neříkám ve zlém. Ale vzpomeňte si na tu debatu, která tady byla, když někdo opomenul o jeden, dva, tři dny vyplnit nějaký formulář v případě dotace pro Čapí hnízdo. Jaká kolem toho byla mediální několik měsíců trvající mela a ještě patrně bude, jak říkají kolegové zprava.

Ještě mně dovolte, kolegyně a kolegové, pár slov k právnímu rámci těchto návrhů. Přesto, že nejsem právník na rozdíl od kolegů předkladatelů pozměňovacích návrhů, tak se domnívám, že návrhy kolegů Chvojky a Plíška jsou na hraně ústavnosti. Podle článku 11 Listiny základních práv a svobod má každý právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Někdo může namítnout, že ústava také říká, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu a to na základě zákona a za náhradu.

Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. Článek tři stanoví, že nikdo nesmí být diskriminován z důvodu výkonu některého z těchto práv.

Návrhy, podle mého názoru, kolegy Chvojky a Plíška, právníků, jsou s těmito principy v přímém rozporu, když osoba, která vlastní určitý majetek je diskriminována omezením v právu zastávat veřejnou funkci člena vlády. Anebo naopak, osobě zastávající tuto funkci je upřeno vlastnit majetek.

V této souvislosti si kladu otázku - když chceme diskriminovat člena vlády, jaký je potom rozdíl mezi ministrem a hejtmanem, poslancem, senátorem, primátorem a dalšími uvolněnými politiky. Já říkám, že principiálně žádný. Každý z nich, pokud vlastní firmu, pokud bude chtít, tak zneužije své funkce ve prospěch své firmy, ať už ji převede na kohokoliv. Takových případů z minulosti je tady poměrně hodně, já jsem některé naznačil.

Přesto - já jsem původně avizoval, že bych podal tento pozměňovací návrh, ale tím jsem pouze chtěl ukázat na absurditu toho návrhu, že ze zákona někomu zakážeme vlastnit majetek. Takže jsem ten návrh nepodal, protože mi to připadá absurdní.

Jako další argument - a včera mě celkem překvapila paní Vitovská v tom pořadu, když tam tím argumentovala, evidentně to neměla úplně nastudované.

Další argument od kolegů Plíška a Chvojky zaznívá, že taková úprava, jak ji oni navrhují, je běžná v celé Evropě. Není to pravda. Není to pravda. My jsme si nechali zpracovat, a koneckonců je to k dispozici, studii od Parlamentního institutu, která se jmenuje Omezení členů vlády vykonávat určité činnosti po dobu funkce a Deklarace členů vlády bránící střetu zájmů z dubna 2015. Ta říká mimo jiné, že vlastnit majetek není zakázáno členům vlády v následujících státech - je potřeba jen studovat tyto věci - Velká Británie, Francie, Rakousko, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Švédsko, Norsko, Švýcarsko, Dánsko, Estonsko, Litva, Maďarsko, Slovensko, Španělsko atd. Tak buďme prosím korektní v té argumentaci a používejme ověřené informace a nemaťme lidi.

Zákaz vlastnit podíl ve firmě je ve dvou státech, a to v Polsku, kde je omezen 10% procenty, a je v Chorvatsku. Informace k Polsku je pregnantně popsána v této studii, informace z Chorvatska, o které jsme zatím nikde nehovořili, je od kolegy Vondráčka, který byl s ústavně právním výborem v Chorvatsku a tam ty věci diskutovali.

Dneska ráno opět kolega Plíšek hovořil v televizi a říkal - Itálie, Berlusconi... Tak přátelé, v Itálii, o které tak často, pane kolego - prostřednictvím pana předsedajícího - hovoříte, s odkazem na Silvia Berlusconiho, toho Silvia Berlusconiho, ke kterému jeden z premiérů vaší vlády tak rád jezdil na chatu, na chatičku, malinkou (veselost v sále), tak ten zákon říká, cituji, - "Pokud členové vlády řídili před vstupem do vlády vlastní podnik, musí jmenovat obchodního jednatele, který je po dobu výkonu vládní funkce zastoupí". O omezení vlastnictví tam není ani slovo. Vy tady matete neustále veřejnost, když chcete těmi svými návrhy omezit podnikání a řízení firem. A to je úplně mimo, ta argumentace. Tak prosím vás, ještě jednou, opravdu používejme relevantní argumenty.

Tolik velmi stručně z mé strany. Omlouvám se, že to bylo trošku delší, ale ráno mně to zkomplikoval ten článek pana Honzejka z Hospodářských novin. Ještě jednou se za to omlouvám a děkuji za pozornost, vážení kolegové a kolegyně.

(Potlesk poslanců ANO.)