Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane místopředsedo. Děkuji za slovo.

Já chci moc poděkovat kolegovi Bartoškovi za jeho úvodní slovo.

A ve svém projevu samozřejmě budu částečně reagovat i na to pověření, nepověření, protože já jsem nikdy, pane kolego, nikdy neřekl, že jsem měl nějaké pověření, prostřednictvím pana předsedajícího, omlouvám se, pane kolego. Nikdy. A pan kolega Bartošek - já teď bohužel, protože pan kolega Bartošek to zmínil, já to ve svém projevu, který jsem si připravoval dneska ráno, tak to nemám. Já jsem se chtěl prostě vyhnout konkrétním jménům, konkrétním ministrům, ale pan Bartošek mě v podstatě prostřednictvím pana předsedajícího poprosil o to, abych jmenoval pana ministra dopravy, pana ministra za KDU-ČSL, pana Šimonovského, který stál u začátku tady této záležitosti.

Moc se omlouvám, nemám to v projevu. Žádné jméno, chci být naprosto politicky a věcně korektní. Takže přátelé, nic jsem neřekl, začínám znova. Dobrý den, vážené kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych jak jsem už avizoval v pondělí, vysvětlil svoji roli v tzv. kauze mýto, nebo kauze Faltýnek. V tuto chvíli je jedno, jak to budeme nazývat. Od minulého čtvrtku je jméno Faltýnek nejvíce citováno v českých médiích. A některá média se ze mě snaží udělat zloděje a zločince. Dobře. Tak si tedy na začátku řekněme, o čem je celá kauza mýto.

No, to přece všichni víme, ne? Je to o penězích. O ničem jiném to není. Je to jenom o penězích. O velkých penězích. (Posl. Janulík z lavice: O penězích.) Jak správně poznamenává kolega Janulík. Je bystrý. O velkých penězích je to. Celá tato kauza je o penězích našich občanů, kolegyně, kolegové. A je o tom, že náš stát při výběru mýta ušetří zhruba 15 mld. korun za deset let oproti minulému období. A já se ptám. Přátelé, nechybí někomu těch 15 miliard? Nechybí? 15 miliard - to je třeba, nevím. Třeba 100 tis. korun za rok pro všechny naše učitele, třeba, třeba. A o tom, vážení kolegové a kolegyně, naši novináři zatím nenapsali ani jednu čárku.