Hezké odpoledne, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové.

Dovolte mi alespoň pár poznámek k tomuto návrhu zákona. Vím, že je téměř zbytečné vystupovat, a koneckonců už jsem na toto téma hovořil mnohokrát. Vím, že jste rozhodnuti tento zákon v podstatě ušitý na míru jednomu člověkovi schválit, ať už v jeho senátní, nebo sněmovní verzi. Přesto mi ale dovolte alespoň můj pohled na tento zákon. Nechci se opakovat, už jsem v minulosti na toto téma uváděl spoustu konkrétních argumentů, ale přesto mi dovolte stručnou rekapitulaci. Nezdržím vás dlouho. Není mým záměrem vůbec obstruovat nebo zdržovat přijetí tohoto zákona.

Zákon o střetu zájmů byl jednou z priorit naší vlády a měl přinést ztransparentnění majetkových přiznání politiků. Na tom se shodla celá vláda a takto zákon doputoval do Poslanecké sněmovny. Místo toho se z něho, jak řekl pan předseda ODS Petr Fiala, a já si ho za to vážím, že měl tu odvahu to zveřejnit na svém twitterovém účtu, se z něho stal vlastně lex Babiš, zákon o jednom člověkovi. Víte, je škoda, a už jsem to tu říkal několikrát, že bývalá vládní koalice, nebo tehdy opoziční sociální demokracie třeba v minulém volebním období nenavrhovala podobný zákon na své politiky-podnikatele sedící ve vládě. Měli bychom aspoň platný lex Bárta, nebo lex Schwarzenberg, nebo Řebíček, nebo to je jedno, těch ministrů tam sedělo spousta v té vládě, kteří byli podnikatelé. A mohli jsme mít problém vyřešen. A bylo by to před volbami a všem, kdo kandidovali, i voličům, by bylo jasné, jaká jsou pravidla, pravidla hry pro to další volební období. Bylo by všem jasné, že když chceš jít do politiky a máš firmu, kterou jsi celý život budoval, nebo nedej pánbůh vlastníš nějaké médium, tak se tohoto majetku musíš zbavit, jinak nemůžeš být ministrem. Pokud tak neučiníš, nemáš právo jít do politiky, nemáš právo stát se ministrem. A z mého pohledu je tato věc absurdní: vyloučit z politiky člověka, který celý život něco budoval, zaměstnával lidi, platil daně. Ale budiž. Pokud by tento absurdní zákon platil, tak by bylo všem jasné, na čem jsou.

Ale proč měníme pravidla během hry a kvůli jednomu člověkovi? Argumentace, že nastavujeme pravidla pro příští členy vlády, neobstojí. Snad s výjimkou návrhu pana kolegy Chvojky, který zakazuje vlastnit média až novým členům vlády, budoucím členům vlády a dalším politikům. Ale návrhy pana kolegy Plíška cílí na stávajícího člena vlády, který šel do politiky za stávajících pravidel. A tento návrh říká: změníme ti pravidla v průběhu tvého mandátu a ty se rozhodni, zda chceš být ministrem, nebo nechceš. Rozhodni se, ty, který jsi kandidoval ve volbách, dostal jsi, mám pocit, 18 tisíc preferenčních hlasů. Celý národ věděl, jaký majetek vlastníš, jaké daně platíš, zaměstnáváš zhruba 30 tisíc lidí. Rozhodni se teď hned, zda budeš dál ministrem financí a vzdáš se svého majetku, nebo ne, a tvoje firmy budou okamžitě - okamžitě - okamžitě - vyloučeny z možnosti soutěžit o veřejné zakázky a nebudou mít možnost požádat o dotace. Nebudou moci soutěžit o veřejné zakázky, kde jediným kritériem je cena, je výsledná cena soutěže. Nebudou moci požádat o dotace, které dostávají všichni zemědělci v celé Evropě bez ohledu na to, kdo tyto zemědělské firmy vlastní.

Nepřipadá vám absurdní a v rozporu s pravidly Evropské unie přijmout zákon, který vyloučí firmy, které zaměstnávají tisíce lidí, platí daně v České republice, z možnosti požádat a získat dotace?