Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsme ve druhém čtení, tak já se primárně budu věnovat svým pozměňovacím návrhům. Nicméně velmi stručně k té obecné rozpravě. Piráti by neměli problém se zvýšením spotřebních daní za předpokladu, že by bylo doprovázeno snížením zdanění práce. To se bohužel nestalo. Proto my se to pokoušíme napravit v rámci pozměňovacích návrhů. Z toho důvodu já stejně jako kolega Skopeček navrhuji zvýšení slevy na poplatníka na 30 tisíc korun. Zatímco inflace rostla, reálné mzdy rostly, tak sleva na poplatníka nepochopitelně neroste, což vede k tomu, že procentuálně lidi platí např. z průměrné mzdy čím dál vyšší daně. Piráti nesouhlasí s tím, že zdanění práce roste, proto navrhujeme tuto slevu zvýšit tak, aby všichni zaměstnanci a živnostníci zaplatili na daních o 5 tisíc korun za rok méně.

Zvýšení slev jsem navrhl i v kompromisní variantě na 27 tisíc korun, tzn. něco přes 2 tisíce korun na všechny zaměstnance a živnostníky. Chtěl jsem vyjít vstříc, protože s tím návrhem na 30 tisíc korun jsme několikrát neuspěli, tak jsem navrhl i kompromisní variantu, o kterou mě požádalo několik kolegů. Takže navrhujeme zvýšení slev na poplatníka, a snížit tak zdanění práce, což by mělo kompenzovat zvýšení spotřebních daní.

Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh, který ruší daňové změny v hazardu. Primárně mi jde o to, aby zůstal vyvážený systém daní z hazardu. Dneska se výrazně zvedají sazby především u živých her, což je mj. poker, s čímž nesouhlasíme, stoupají daně u kurzových sázek, s čímž mám také problém ve chvíli, kdy dochází k masivnímu odlivu z kamenných poboček na internet. Myslím si, že tady bude dokonce negativní dopad na státní rozpočet, protože lidé začnou sázet na zahraničních webech. A pokud se nepodaří najít nějaký vyvážený kompromis v rámci Sněmovny, tak proto načítám pozměňovací návrh, který změny v sazbách hazardních daní úplně ruší.

Dále navrhuji vypustit z toho zákona zdanění technických rezerv pojišťoven. Velmi stručně, v čem je problém? Problém je v tom, že Česká národní banka, tedy regulátor, nařizuje pojišťovnám držet určité množství technických rezerv. Ty rezervy, které pojišťovny musejí držet, jsou vyšší než 100 % rezerv podle Solvency II. To znamená, vláda na jedné straně říká, že pokud bude mít pojišťovna rezervy vyšší než 100 % rezerv podle Solvency II, tak jí ten rozdíl zdaní. A současně Česká národní banka jako regulátor říká: Musíte mít víc než 100 % Solvency II. Takže ty minimální rezervy, které ČNB uznává, aby pojišťovnám nesebrala licenci a nezakázala těm ředitelům vůbec řídit tu pojišťovnu a nedala tam nějakou nucenou správu, tak ten limit je vyšší než ten limit, který chce vláda pro to zdanění. Takže i pojišťovna, která drží rezervy na minimu toho, co po ní požaduje Česká národní banka, bude platit nějakou daň, která se navíc platí fakticky dopředu. My jsme otevřeni debatě o větším zdanění finančního sektoru, i když si myslím, že u bank je ten problém výrazně větší než u pojišťoven. Nicméně to technické provedení, které vláda zvolila, je extrémně nešťastné. Ve skutečnosti trestá ty pojišťovny, které se připravovaly třeba na povodně, nebo byly obecně obezřetnější v tom, jak si dělaly rezervy na vyplácení pojistného. A vydělají na něm ti, kteří to naopak šponovali na maximum a vyváděly největší objem zisku do ciziny. Proto navrhuji toto opatření z tohoto zákona vypustit.

Dále navrhuji, abychom sladili zvyšování cen cigaret s Polskem. Proto navrhuji rozložit zdražení do dvou kroků, kde jeden by byl v lednu a jeden v červenci příštího roku. Rozpočtové dopady budou podle našich propočtů naprosto minimální, spíše čekáme, jak se říká, kladnou nulu, protože klesne předzásobení a současně bude menší odliv prodeje cigaret do Polska a na Slovensko. Proč říkám sladit s Polskem? V červenci se chystá zvýšit tuto daň Polsko. Takže ve chvíli, kdy my máme v tuhle chvíli vyšší cenu cigaret než v Polsku a ještě ji zvýšíme, tak když počkáme na zvýšení na polské straně, tak odliv zákazníků do Polska bude menší a naše daňová správa na tom vydělá. Takže je to taková drobná racionalizace tohoto opatření, a priori se zvýšením spotřební daně na cigarety nemáme vůbec žádný problém.

A abych nezůstal jen u výdajové stránky, resp. o navyšování zdrojů státního rozpočtu, o omezování zvyšování daní, tak navrhuji zrušit i jednu daňovou výjimku, a to výjimku z daně z příjmu. Zdůrazňuji pouze u příjmu nad 20 mil. korun při prodeji cenných papírů. Mám za to, že podobně jako v Rakousku bychom měli redukovat počet daňových výjimek. Nevidím důvod pro to, aby byly prodeje cenných papírů nad 20 mil. korun osvobozeny od daně z příjmu. Ve chvíli, kdy člověk z práce platí zhruba 45 % daní a odvodů, nevidím důvod, proč z prodeje cenných papírů po třech až pěti letech by měl platit nula, když je to také příjem. Proto navrhuji, aby se na tento typ příjmů vztahovala daň jako na všechny ostatní.

Děkuji za podporu těchto návrhů.