Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane premiére, já před vás předstupuji s tím, abych zdůvodnil, proč jsme svolali tuto mimořádnou schůzi. Měl jsem teď trochu pochybnosti, jestli mám začít hovořit, když tu není pan ministr vnitra, ale pan ministr vnitra právě přichází, takže z tohoto hlediska je vše v pořádku.

Jak všichni víte, tak v posledních dnech se v souvislosti s problematickými momenty kolem postupu policie při návštěvě prezidenta Čínské lidové republiky objevila řada vysvětlení, řada často protichůdných informací. A my jsme toho názoru, že si toto téma bezesporu zaslouží, aby bylo vysvětleno občanům, aby bylo vysvětleno Poslanecké sněmovně, abychom se dočkali strukturovaných a kompetentních odpovědí od představitelů vlády, jak to bylo, co se stalo, jaká opatření byla přijata, aby se něco podobného v budoucnu neopakovalo. Já chci jasně říct, že jsme z toho nechtěli dělat žádné zvláštní politikum a nechtěli jsme ani nějak zvlášť zatěžovat práci Sněmovny. Proto jsme navrhli, aby tento bod byl běžně zařazen do programu jednání této schůze. Vládní koalice to odmítla a tento náš postup zablokovala, takže nemáme jinou možnost než prostřednictvím mimořádné schůze donutit vládu, donutit pana ministra vnitra, aby informoval Sněmovnu o postupu policie a bezpečnostních složek během návštěvy čínského prezidenta v České republice.

Já samozřejmě nepochybuji o tom, že zajištění bezpečnosti nejvyššího státního představitele zahraničního státu, v tomto případě Čínské lidové republiky, je z hlediska plánování operativy nepochybně náročný úkol a že naše bezpečnostní složky se tohoto úkolu i v tomto případě zhostily dobře, protože nedošlo k ohrožení bezpečnosti ani zdraví zúčastněných osob. Nicméně takovýchto státních návštěv jsme tu měli v minulosti celou řadu. Vždy docházelo k precizní přípravě, vždy docházelo k různým bezpečnostním opatřením, ale nikdy tyto návštěvy nebyly provázeny těmi incidenty, jako právě návštěva prezidenta Čínské lidové republiky. A zde došlo k řadě událostí, které musí být prošetřeny, musí být vysvětleny. Musíme vědět, jestli policie postupovala v souladu se zákonem, a pokud ne, kdo za to odpovídá a jaké kroky z toho budou vyvozeny.

Já tady připomenu - ale myslím, že obecně to všichni znáte - ty případy, o kterých se mluví na veřejnosti, několik událostí, které si podle našeho názoru zaslouží vysvětlení. Jednak je to případ zamezení vstupu demonstrantů na Hradčanské náměstí. To, co je opravdu závažné a co vyvolalo pochybnosti, dokonce i omluvu policejního prezidenta, je vstup policistů na akademickou půdu, konkrétně na fakultu Filmové akademie múzických umění, kde policisté vyšetřovali vyvěšení tibetských vlajek. Já nevím, jestli omluva stačí. Ono je také potřeba říct a dát jasnou odpověď na to, kdo to policistům nařídil, proč to dělali a proč se něco tak závažného, na co všichni musíme být citliví, stalo. Dalším problematickým momentem je samozřejmě šikanování pokojně se chovajících aktivistů, zabavování tibetských vlajek, které byly v soukromém vlastnictví, preventivní kontrola občanů, kteří se ani žádné demonstrace nezúčastnili atd.

Jedním z hlavních selhání nepochybně byla i špatná koordinace organizátorů státní návštěvy s představiteli bezpečnostních složek. Ukazuje se, že policie pravděpodobně v řadě případů jednala se zpožděním, což zase způsobovalo konflikty, kterým se ale dalo právě tou lepší koordinací předejít. A tohle už naznačuje i jakési politické selhání, politické selhání, na které musí reagovat vláda, na které musí reagovat ministr vnitra.

Incidenty zároveň prošetřuje pražské vrchní státní zastupitelství a to také musí dojít k závěru, zda nedošlo k porušení ústavně garantovaného práva na svobodné vyjádření a na nenásilné vyjádření osobního názoru, o čemž tady můžeme také pochybovat. Docházelo např. k opakovaným kontrolám aut s plakáty, byla navštěvována sídla firem i soukromé byty kvůli vyvěšování vlajek. A já si nemyslím, že všechny tyto věci, kdy dochází k nějakému omezování soukromí, kdy dochází k omezování osobní svobody a svobody vlastnictví, lze odbýt tím heslem o služební horlivosti - no oni ti policisté byli horliví, tak prostě tak jednali... To je opravdu slabá odpověď. My potřebujeme vědět, jestli za tím nebylo nějaké zadání a jestli z toho někdo nemá vyvodit personální, politickou a jinou odpovědnost.

A já samozřejmě chápu - a rozumíme tomu všichni, že návštěva čínského prezidenta se konala v bezpečnostně zostřené době. To všichni víme. Že v takovém případě je možné a nutné bezpečnostní situaci vyhodnocovat pečlivěji než dřív a přijímat opatření, která jsou třeba silnější. Ale těžko z toho vyplývá - a mně to z toho nevyplývá a možná mně to pan ministr vnitra vysvětlí, mně z toho nevyplývá, že by i za této situace bylo vyvěšení vlajky, prezentování vlajky v ruce, pokojné vyjádření názoru, mohlo být vyhodnoceno jako riziko vůči chráněné osobě. A tady skutečně existuje řada otázek, proč tak policie jednala, na čí příkaz tak jednala, zda to bylo nutné a proč k tomu všemu došlo. A to je ta hlavní obecná politická otázka, na kterou tady musíme slyšet odpověď od vlády, od pana premiéra nebo od pana ministra vnitra. Ta obecná otázka, která je s návštěvou čínského prezidenta a se všemi těmi incidenty spojena, zda to všechno bylo primárně motivováno bezpečností a ochranou veřejného činitele a nebo zda zde nedocházelo ze strany řekněme politického zázemí organizátorů návštěvy k ovlivňování příprav bezpečnostních opatření tak, aby ta akce - návštěva čínského prezidenta - měla to správné politické a ideologické vyznění, či zda se nejednalo víc ve prospěch těch hostů z Číny než ve prospěch ochrany českých občanů a jejich práv.

Všechny tyto otázky, všechny tyto pochybnosti musí být zodpovězeny. Zaslouží si to nejenom občané, zaslouží si to i příslušníci policie, kteří každodenně odvádí poctivou práci a najednou v důsledku této akce tady vznikají určité pochybnosti. A kdybychom chtěli postupovat tak, jak to vláda udělala tím, že nám to tady neumožnila zařadit jako řádný bod jednání a chtěla to nějak zamést pod koberec, tak to samozřejmě bude dál podkopávat pověst policie, může to otřást důvěrou v její nestrannost a nezávislost a to by bylo to nejhorší, co by se nám mohlo stát.

Myslím, v této Sněmovně většina z nás si pamatuje dobu před 25 lety, kdy nebyla žádná důvěra v policii, kdy policie často byla nástrojem politické šikany a my jsme byli všichni rádi, že se situace změnila, že dnes existuje ve veřejnosti důvěra v policii, že policie slouží právnímu demokratickému státu a tak to má taky zůstat. A mně je velmi líto, že v důsledku postupu policie, ať už jednala z jakéhokoli zadání, došlo k porušení důvěry v nestrannost a dobrou práci policejních složek. A myslím si, že tento bod, tato mimořádná schůze je i příležitostí pro vládu, aby nám vysvětlila, jak to bylo, aby nám vysvětlila, jaká opatření přijala, abychom všichni společně důvěru v Policii České republiky obnovili. Protože důvěra v policii je jedním z klíčových prvků demokratického právního státu a nám všem napříč politickým spektrem musí jít o to, aby ta důvěra v policii ve veřejnosti existovala.

Takže, vážený pane premiére, vážený pane ministře vnitra, já jsem vám položil řadu konkrétních otázek, které se týkají postupu policie při návštěvě čínského prezidenta, a žádám vás nebo vám vytvářím prostor pro to, abyste nám na ně mohli odpovědět a abyste přesvědčivě vysvětlili, co se vlastně ve dnech té návštěvy stalo.