Tak hezké dopoledne všem. Já mám strašnou radost, že nás je tu o malinko více než minule při projednávání tohoto zákona, který je velice důležitý. Já jsem minule(?) svou řeč uváděla o tom, že všichni máme spoustu řečí, jak vyřešit dostupné bydlení, ale sál byl téměř prázdný v tu dobu, kdy jsem začala mluvit svoje úvodní slovo. A já využiju toho, že nás je tu dostatek, a začnu znovu, o čem vůbec ten zákon je, co všechno obsahuje, na co se máme soustředit, co ve skutečnosti řeší nebo neřeší, co mylně je zaměňováno za to, co by měl řešit. A víceméně zkonstatuji, abychom věděli, jak moc tento zákon potřebujeme.

Já jsem minule na úvod říkala panu ministrovi, že mě mrzí, že Ministerstvo pro místní rozvoj si vzalo za cíl, že vlastně řeší sociální problematiku. V původním návrhu zákona bez všech těch pozměňovacích návrhů, které máme před sebou, byla ta ambice trošku širší, kde měl zákon řešit zhruba 1,5 milionu osob, které by se ocitly v budoucnu ohroženy ztrátou bydlení. Ale tento zákon pozměňovacím návrhem, který zde byl nahrán ohledně dělání majetkového testu na 1,43 (násobek) životního minima po odečtení fiktivních nákladů na bydlení podle nové super dávky nám ten zákon velice zužuje na kritických 160 000 osob, případně ministerstvo uvádí teďka práce a sociálních věcí, že má sloužit pro 350 000 osob, ale nikdo z nás vlastně neví, jakých nebo kdo přesně do té skupiny patří.

Já už jsem upozorňovala i na začátku, že možná i s kolegy budeme delší, protože vzhledem k tomu, že bylo při druhém čtení zkráceno projednávání mezi druhým a třetím čtením, nebyla možnost projednat dostatečně řádně tento zákon po druhém čtení a na čtení zásadního pozměňovacího návrhu na samotném výboru nebyla možnost další diskuse. Takže ač vím, že třetí čtení normálně slouží k odůvodňování vyjádření k samotnému návrhu zákonů a případně pozměňovacím návrhům nemá být připouštěna nějaká delší diskuse, tak tady si to vzhledem k té absurditě zkrácení lhůt dovolím říci, že budeme asi diskutovat, protože máme spoustu otázek, jak se k některým věcem postavit.

Aby nedocházelo k mylnému zaměňování, že tento zákon má řešit nové bydlení nebo dostupnost bydlení, tak to je velký omyl. Tento zákon o podpoře bydlení nepřináší žádný nový byt na trh, nic se nestaví, nic nedává za úkol, nic nepodporuje, pracuje pouze s mylnou představou a domněnkou a nadějí toho, že nám někdo vloží byt do systému, který bude následně určité skupině lidí přidělen.

A abych zdůraznila, na čem tento zákon stojí, tak stojí na třech základních pilířích, přičemž prvním je takzvané vybudování kontaktních míst v České republice. Původně byla tato kontaktní místa plánovaná na všechny obce s rozšířenou působností, aby každý měl nějakým způsobem blízko z toho (?) dojít ve své obci a řešit tuto problematiku ve své dané obci nebo ve svém daném ORP. Nově v komplexním pozměňovacím návrhu, který přijal jako výborový, je toto sníženo na 115 konkrétně vyjmenovaných obcí. A já se ptám, pane ministře, jak bude těmto obcím, které nejsou zahrnuty jako oerpéčka spádová, a jsou přiděleny k některým jiným, kompenzovány finanční částky za to, že ti zaměstnanci těch daných ORP nebo toho kontaktního místa budou kompenzováni, že dělají práci pro ostatní ORP. Takže nám vypadlo - z 206 původních ORP máme 115 - jak to bude kompenzováno těm obcím, které budou zastávat práci pro ostatní ORP, kde není takový problém s nedostatkem nebo s osobami, které jsou ohroženy ztrátou bydlení?