„Trump k překvapení mnohých dělá, co slíbil. Říkal, že chce zastavit válku, protože je nesmyslná. A teď v úřadě skutečně dělá kroky, které by byly před třemi čtyřmi měsíci od Bidena naprosto nepředstavitelné. Odkázal do příslušných mezí Zelenského, který se pokoušel těmi svými obvyklými ukrajinskými drzostmi působit na západního lídra – na to si ti Ukrajinci trochu zvykli. Minimálně ve Washingtonu to dělat nebudou. A máme tady první návrh jakéhosi příměří, což je poměrně kontroverzní věc, protože Ukrajinci ze začátku říkali, že je nechtějí. Tak potom, co je poučil, kdo je pánem, tak Ukrajinci řekli, že to příměří chtějí,“ řekl v úvodu Trialog tří profesorů Petr Drulák, zakladatel spolku Svatopluk, profesor mezinárodních vztahů na katedře politologie na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, někdejší velvyslanec ve Francii.
A dodal, že s Rusy Trump pravděpodobně nebude moci jednat takovým způsobem. Rusové totiž podle něj také mohou mít své důvody, proč příměří nechtít. „Takže máme tady příměří. Máme tady zvláštní situaci Evropy, která se vyprofilovala jako ten moudřejší vůči Američanům, kteří hned sahají po koltu. A Evropané, ti, co jednají, dávají důraz na takové ty měkké prostředky. Do jisté míry to souviselo s tím, že Evropa žádné tvrdé prostředky nemá, ale mluví o nich, jako by je měla. Taková zvláštní situace,“ popsal Drulák.
Spojené státy americké dozrály do samostatného typu civilizace
Prof. Ivo Budil, antropolog zabývající se dějinami moderního západního myšlení a globálními dějinami, mluvil o proměně amerického přístupu, která nevyplývá pouze z výsledku prezidentských voleb, ale je tam i určitý dlouhodobější trend.
Je dobře, že máme přímou volbu prezidenta?Anketa
„USA dozrály do samostatného typu civilizace. My jsme si zvykli na to, že Severní Amerika je součástí našeho euroamerického civilizačního prostoru. Ameriku jsme chápali jako divočejší, barbarštější, na druhé straně jako takové trochu super ego Evropy,“ soudí Budil.
Amerika podle něj byla místem realizace evropského snu, který jsme pojmenovali „americký sen“. „Zvykli jsme si na to, že to jsou spojené nádoby, hodnotově těsně svázané,“ upřesnil antropolog.
V Severní Americe teď podle něj dochází k tomu, co pravděpodobně proběhlo v Latinské Americe v 18. století, částečně v 19. století.
„Do té doby Latinská Amerika byla Nové Španělsko – tak se i významná část Latinské Ameriky jmenovala. A pak už to nebylo Nové Španělsko. Pak to byla a teď to je svébytná hispánská civilizace, kde se s výjimkou Brazílie a některých dalších částí hovoří španělsky, ale je to nezávislá civilizace, hodnotově odlišně zakotvená. Bereme to jako samozřejmost,“ zdůraznil Budil.
Vojenskoprůmyslový komplex zrezivěl
Teď bychom si podle něj měli zvyknout na to, že USA už nejsou nová Evropa, ale je to samostatná civilizace, která má jiné demografické složení a jiné zájmy. „Další důležitý aspekt proměny americké společnosti je to, že v 70. letech USA a západní Evropa vstoupily do fáze finančního kapitalismu. V rámci deindustrializace zůstaly produktivní asertivní bloky americké ekonomiky, a to byl vojenskoprůmyslový komplex a rostoucí technologický komplex. Nástup Donalda Trumpa je v zásadě nástupem tohoto technologického segmentu, ten vojenskoprůmyslový zrezivěl – vyvážel zbraně, vyvážel války, ale čím dál tím méně efektivně. A mezitím jako nový dravec v rámci finančního kapitalismu vyrostl technologický komplex. Ujímá se moci,“ vysvětlil antropolog.
Problém Evropy je, že nevyspěla tak, aby si vytvořila svůj vlastní technologický komplex. Zatímco Ukrajina byla prioritou vojenskoprůmyslového komplexu, technologický komplex má jiné priority. „I z tohoto důvodu USA budou svou účast tlumit,“ soudí Budil.
Fotogalerie: - Vlastenecká síla
Ukrajina je tam někde na konci Evropy
„Když se na to podíváme z evropské strany, už je to řadu let, když se ten gard obrátil. USA jsme chápali jako nějaký odvar Evropy a v posledních desetiletích se Evropa stává odvarem USA. Vidíme to na kultuře, té masové zvlášť. Vidíme to na technologiích, ale i na vzdělávání. Amerikanizace školství je to nejúděsnější, co se u nás mohlo stát,“ přidal svůj názor prof. Oskar Krejčí, politolog a vysokoškolský pedagog.
Úpadek Evropy v současném globálním zrcadle vypadá hrozně. „Trumpova administrativa nahlíží ukrajinský konflikt jako malou část globálních problémů. Mnohem důležitější jsou dohody s Ruskem, s Čínou, s Íránem. Ukrajina je tam někde na konci Evropy, podružná záležitost, zatímco pro Evropany je to priorita číslo jedna. Ve Spojených státech se přehodila výhybka,“ zdůraznil Krejčí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Líbí se vám, jakým směrem se Spojené státy americké pod vedením Donalda Trumpa vyvíjejí?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Naďa Borská
charl
