Svědky jsme toho byli kolem aktivace čl. 66 Ústavy a téhož jsme svědky i po té, co v novém kabinetu hlava státu odmítá navrhovaného ministra zahraničí. Miloš Zeman ví přesně PROČ. Petru Fialovi nehází nijak klacky pod nohy, jak referují proamerická a protihradní média, včetně těch tzv. "nestranných" veřejnoprávních - České televize a Českého rozhlasu.

Část novinářů se vůbec neštítí a vstřícně hltají každé slovo zejména ústavního právníka Jana Kysely a dalších, kteří si přiloží polínko pod oheň, aby založili požár.

Kyselovy myšlenky jsou vskutku pozoruhodné - "Pokud Zeman nejmenuje ministra, může ztratit úřad, i když se uzdravuje" ... nebo ... "Co může dělat Fiala s trucovitým prezidentem?" K partě sudích, snažících se tasit onu červenou kartu, se ale připojují i jiné známé firmy, reprezentující cizí zájmy. Třeba politolog a lidovecký poslanec v předminulém volebním období Ivan Gabal. Ten pro změnu kárá hlavu státu, že výhradami k Lipavskému popírá výsledky voleb ve snaze shodit koalici. Lipavský, mimo jiné zvolen nebyl. Přitom oficiálně ještě jméno Petra Fiala žádné neřekl, nevím, proč všichni spekulují, jen aby se mohli o prezidenta nějak negativně otřít.

Aktivní převelice jsou rovněž samotní tzv. novináři, z nichž někteří volí i výhružnější nótu... - viz. lidovky.cz: "Zeman vs. Lipavský? Bojištěm jsou i ambasády, hradní veto může zbrzdit jmenování padesátky velvyslanců."

Takto pokračovat bych mohl takřka donekonečna. Věc se však má jinak. Jak jsem již předeslal v úvodu, jim nejde o Ústavu ČR. To jsou jen vzletné řeči, znějící paradoxně od těch, kteří ji sami soustavně porušují, třeba právě v kauze čl. "66" či v případě nesouhlasu Zemana s novým šéfem rezortu diplomacie (nikdo jiný podle všeho nepřipadá v úvahu), a berou si ji do úst jen v případě, když se to hodí. Co na tom, že ústavu znásilňují, oni se přece neštítí ničeho.

Ve slušné společnosti by vždy mělo jít o dohodu navrženého předsedy vlády a prezidenta. Dovolím si citovat č. 62 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. tedy Ústavy České republiky, Prezident republiky podle tohoto článku v písmenu a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi, v písmenu d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády.