„Takové výsledky pochopitelně vnímáme velmi pozitivně, ale je nutné dodat, že se stále nacházíme v období třetí velké kůrovcové gradace za dobu existence národního parku,“ zmiňuje náměstek ředitele Správy NP Šumava Jan Kozel.

První velká gradace lýkožrouta smrkového prošla především centrální částí Šumavy v polovině devadesátých let. Způsobila ji pravděpodobně kombinace sušších epizod a imisí. Druhá, ta nejmasivnější, pak nastala po roce 2007, tedy po řádění orkánu Kyrill. Současná gradace kůrovce se začala projevovat v roce 2019 po sérii suchých roků, které celá Evropa prožívala od roku 2015. Ve stejné době, kdy stovky tisíc hektarů hospodářských lesů v Česku čelily masivní vlně kůrovcové gradace.

„Objem kůrovcových těžeb začal narůstat v roce 2019, kdy jsme na celém území národního parku ve státem spravovaných lesích vytěžili skoro 210 tisíc kubíků dříví napadeného kůrovcem. V roce 2022 to bylo 218 tisíc a v roce následujícím 237 tisíc. Loni jsme zaznamenali razantní pokles, který může být signálem konečné fáze této kůrovcové gradace,“ hodnotí Jan Kozel.

Tento předpoklad by se však měl potvrdit teprve letos. „Pokud kůrovcové napadení meziročně opět klesne, budeme moci hovořit o konci třetí kůrovcové gradace za existenci národního parku Šumava. Ty předchozí dvě trvaly zhruba pět let. U té současné je, kromě dalších faktorů, podstatný především doposud největší rozsah území NP, kde se proti šíření kůrovce nezasahuje,“ zmiňuje Jan Kozel.