Vážený pane předsedo, pane ministře.

Děkuji za doplnění, ale příliš jste mne neuklidnil. Za prvé vůbec nebylo smyslem mé interpelace tahat sem historické disentimenty. Opravdu ne. Mě šlo přece o současný reálný stav, o to jakým způsobem máte v tom napsaném slovu, jak jsem řekl, záměr. A ten záměr sleduje nikoliv tedy společné cvičení, ale - a to znovu opakuji - ten základní rozdíl mezi společným cvičením, a to je to samotné symbolické přidružení. Já chápu, že při překladu některých slov, která se používají, mohou lidé pod tím vnímat něco jiného. Ale na druhou stranu jsem neuspokojen vaší odpovědí proto, že říkáte, že jsme sice nepostupovali francouzským nebo holandským způsobem, ale že naše posílení je dáno našimi závazky k Severoatlantické alianci. Přitom je evidentní, že spor uvnitř aliance je i pro Českou republiku velmi relevantní.

Proti sobě stojí dva státy paktu NATO. Dnes v Iráku a Sýrii stojí proti sobě armáda Spojených států amerických a armáda Turecka. Už nejde jen o ten spor, který se tady v rámci paktu léta táhne a to je spor turecko-řecký, ale tentokrát jde o spor mnohem vyšší. Ten eskaluje tím, jakým způsobem přistupuje k Washingtonské smlouvě současný americký prezident.

V Evropě vznikají jasné debaty o tom, jestli se bude vytvářet takzvaná evropská armáda v souvislosti s tím, že Spojené státy americké říkají, že platí příliš mnoho a my platíme příliš málo a oni tedy nebudou zabezpečovat obranu Evropy. NATO ji skutečně nezajišťuje. Když se podíváme na rok 2015, tak je evidentní, že po výmluvách, že do ochrany Schengenského prostoru NATO nemáme zatahovat - potom bylo řečeno, že se tím má zabývat někdo jiný a že nepůjde o evropskou armádu, ale že půjde o posílení Frontexu.

Já jsem přece ve své interpelaci nijak nezpochybnil potřebu vnější ochrany jednotlivých spojeneckých států. To jsem nijak nezpochybnil. Zpochybňuji tedy jenom to, jestli konkrétní přidružení Armády České republiky k německému Bundeswehru má sloužit základním potřebám obrany jiného společenství, ve kterém jsme také a jež je pro nás primární a to je Evropy.To skutečně zpochybňuji, protože k tomu nedošlo. Dál proudí běženci, Evropa dává výpalné Turecku, příčiny migrační krize se neřeší. Řeší se jenom důsledky a ta ochrana vnější hranice zajištěna není.

A vy jste řekl ve své odpovědi velmi zajímavou věc. Že by bylo dobré, aby výbory pro obranu českého Parlamentu jednaly s konkrétním výborem německého Bundestagu a nemám problém s tím, aby na parlamentní půdě probíhala tato debata. Protože potom by v této Sněmovně nemohl vzniknout takový dokument, který chce změnit ústavu a odebrat Poslanecké sněmovně právo rozhodovat o tom, kam vyslat a kam nevyslat vojáky. To se v německém Bundestagu opravdu ještě nestalo. A pravděpodobně po diskuzi s nimi by se to nestalo ani tady.

Čili nejde o žádné historické resentimenty. Opravdu ne. Jde mi o to, kam směřujeme uzavíráním těch, jak říkáte, nezávazných deklarací. A jestli se chystá Evropa na zajištění vlastní vnější bezpečnosti, jak se na tom budeme podílet a nebo jestli dál nebudeme mít evropskou emancipovanou politiku a budeme dále sloužit něčemu jinému, co zatím není otázkou prioritní. Protože bezpečnostní hrozbou je migrační vlna a její příčiny, které tkví v tom vojenském konfliktu v Iráku, Libyi a Sýrii.

Ale na to jste mi neodpověděl. Já jsem se ptal - a to byl také ten důvod, proč jsem se znovu ptal na vaši podporu, či nepodporu politiky německé vlády. Vy jste mi odpověděl a za tu část té odpovědi děkuji. Ale na tyhle věci, které jste naznačil, mi neodpovídáte. Protože já nevnímám podřízení čtvrté brigády rychlého nasazení desáté obrněné divizi německého Bundeswehru za prioritu českých bezpečnostních zájmů pokud jde o vnější bezpečnost České republiky. Opravdu ne. A to z té vaší odpovědi stále nevyplývá.

Rozumím tomu, že pro vás vypracoval odpověď nějaký právní útvar Ministerstva obrany. To je asi logické. Proč by to ministr dělal sám? Ale mně jde o ten politický záměr, který tím sledujete. Protože skutečně i ta nezávazná deklarace má obrovskou symboliku jak pro občany České republiky, ale obecně i v rámci Evropy.