Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení paní kolegyně, páni kolegové, členové vlády, já bych se vyjádřil krátce k obecné podrobné rozpravě. Respektuji, že je tady návrh na zamítnutí a musím říct, že jsem překvapen, jaké pokusy o trik se tady vyslovily. Ten nejpodivnější, který jsem za svá léta ještě nezažil, nebyl směšný jako bývají některé jako na přerušení o více než 120 dnů, aby se rozpustila Sněmovna, ale byl velmi nebezpečný.

Sněmovna ho nepřijala a já jsem rád. Byl to návrh, aby se tím tiskem Sněmovna nezabývala do konce volebního období. Pokud bychom to odhlasovali, tak tady vlastně zavedeme praktiku, že poslanec nebo skupina poslanců nebude mít právo na projednání svého návrhu zákona. Ono stačí to, že většina návrhů zákonů se tady neprojedná z důvodu času, ale to platí pro všechny. Pokud by tato praktika tady nastala, tak se dostaneme minimálně mimo ústavní rámec. A upozorňuji na to, že to je velmi nebezpečná věc, která může do budoucna vyřadit demokratický proces z této Sněmovny.

Druhá věc, ke které se chci vyjádřit, je otázka spojenců a symbolů. Víte, já vůbec nezpochybňuji, že politika je o symbolech, politika je také o spojencích, ale politika je také o tom, že spojenci by měli mít respekt k právu svých přátel, svých spojenců k tomu, aby měli vlastní ekonomickou politiku, která žádným způsobem nenarušuje spojenecké vazby ke komukoli. A tento návrh zákona, kterým se ruší zákon, kterým se omezují podniky v České republice, nijak nenarušuje naše vztahy ani se Státem Izrael ani se Spojenými státy. A připomínám, že to zařízení, o které tady konkrétně šlo, dodávala firma ve Velké Británii, která je vlastně zčásti americkým kapitálem. Takže my jsme si zakázali sami sobě něco vyrábět, něco dodávat, dostat za to peníze, museli jsme konkrétní český podnik ZVVZ Milevsko odškodnit ze státního rozpočtu, protože jsme zavinili jako stát, že nemohli realizovat svoji zakázku, a přitom ti, kteří to zkoušeli, jestli my jsme ti hlupáci, kteří prostě budou papežštější než papež, omlouvám se za to přirovnání, kteří budeme schopni jim uvolnit prostor v tom ekonomickém sporu pro jejich realizaci dodávek. No mně to připadá nenormální.A dovolte mi tedy, abych řekl a znovu opakoval - a navazuji tím na to, co tady říkala, chtěl jsem na to reagovat, ale protože rozprava byla přerušena, paní kolegyně Jana Černochová, nemohu jí to říct teď, když je nepřítomná, ale já znovu opakuji slova, která jsou dána nařízením Rady Evropské unie 2015/1861, že byl zrušen obecní zákaz vývozu dvojího použití uvedeného v příloze 1 nařízení Rady č. 428/2009 s tím, že nadále je zakázán vývoz položek včetně zboží, technologií a softwaru uvedeného na seznamu režimu kontroly raketových technologií. Navrhovaná právní úprava je vzhledem k výše uvedenému v plném souladu s právem Evropské unie. - To já podotýkám, protože nic takového, co by se dodávalo do jaderné elektrárny v Búšehru, která mimo jiné je dávno dokončena a ten zákon jako takový je obsolentní, tedy je nepoužitelný na ty dodávky, tak to je věc, kdy podle mého soudu tady falešně argumentují ti, kteří např. říkají, že by to porušilo naše přátelské vztahy se Státem Izrael. Já tomu nevěřím, je to nesmyslný argument, který opravdu nemá nic společného s právem našich podniků dodávat technologie, které vyrábíme, které nejsou na seznamu žádného zakázaného zboží do kteréhokoli státu na světě. A pak si musíme uvědomit, jestli ti, kteří takto argumentují, ve skutečnosti hájí zájmy těch voličů, kteří je volili v České republice, jestli to je věc, kdy hájíme zájmy tohoto státu, nebo hájíme zájmy státu zcela jiného. Často ty zájmy hraničí s vlastizradou. A já to slovo používám zcela záměrně, abychom si uvědomili, že ty státy, které nás vyzývají, abychom neudělali to nebo ono, nakonec v tom mezinárodním obchodě zaujmou naše místo, tedy místo našich podniků, které tam léta vyvážely.

A proto jsem přesvědčen, že nemáme podléhat falešné argumentaci, máme si chránit náš český národní zájem, zájmy našich podniků, zájmy našich lidí, kteří pracují v těch podnicích, ať už jsou to zaměstnanci, dělníci nebo manažeři. Protože ti odvedli kus poctivé práce, získali zakázku, která má neuvěřitelný prestižní význam pro dodávky do úplně jiných států. Protože nejde ve skutečnosti o to, jestli jsme dodali toto zařízení do jaderné elektrárny v Búšehru, ale jestli ho můžeme dodávat a můžeme prokázat, že v tom mezinárodním tendru jsou naše podniky úspěšné a kdy byly naposledy úspěšné. A tam nejde o to, že ZVVZ Milevsko můžeme zapojit při dodavatelských vztazích, při zvětšení kapacity jaderné elektrárny Dukovany nebo jaderné elektrárny Temelín. Nakonec vláda České republiky rozhodne v nejbližší době o tom, jak se bude vybírat dodavatel té technologie a jaké zájmy tam budeme mít jako zástupci České republiky, zástupci českého průmyslu.

Takže v tomto ohledu bych chtěl vás všechny, kteří nejste přesvědčeni o tom, že tento obsolentní zákon má být zrušen, přivést k tomu, abyste si, prosím, znovu přečetli důvodovou zprávu, ve které jsou krátce, velmi krátce na tři čtvrtě stránky uvedeny důvody, pro které Evropská unie dál prezentuje onu dohodu, jadernou dohodu mezi Evropskou unií, tedy mezi všemi státy, včetně České republiky, ve vztazích k Íránu a proč je ten rozdíl mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými. My jsme součástí Evropské unie podle rozhodnutí v referendu. A já to referendum respektuji. Respektuji jej víc než mnozí ti, kteří vzývají Evropskou unii při každé příležitosti. Mám výhrady k tomu, jakým způsobem zachází Evropská komise s jednotlivými státy, zejména středními a malými, a jakým způsobem podle Lisabonské smlouvy můžeme být přehlasováni. Ale na druhou stranu vzhledem k tomu, že tohle není věc, která by byla v rozporu s našimi závazky s Evropskou unií, tak bych vás žádal, abyste i vy respektovali naše vztahy, které máme k Evropě, které máme k ostatním dodavatelům, se kterými může komunikovat.

Chápu, že první hlasování, které bude ve třetím čtení, je návrh na zamítnutí. Byl bych rád, kdyby neprošel, kdyby zákon byl schválen, protože ten legislativní proces schválením toho zákona případně neskončí. Dovedu si představit debatu v Senátu, dovedu si představit ještě jednou tu debatu při návrhu zákona, který nám pravděpodobně zamítnutý vrátí Senát, ale přesto bych rád upozornil na to, že si máme vážit rozhodnutí občanů České republiky, tzn. za prvé vstupu naší republiky do Evropské unie, našich závazků vůči sedmadvacítce, ale také naší vlastní odpovědnosti vůči občanům České republiky. Děkuji. Tolik tedy závěrečné slovo. Podle mě nepadl žádný návrh, který by mohl být hlasován ve druhém čtení, padl jenom návrh na zamítnutí vzhledem k jednoduchosti zákona, a ten se bude hlasovat až na začátku čtení třetího. Myslím, že zpravodaj mě kontroluje. Děkuji vám.