Český prezident nejprve fandil kandidátovi Svobodné strany Rakouska N. Hoferovi při prezidentských volbách u sousedů. Nevyšlo to. Potom začal fandit D. J. Trumpovi. Spoléhal na český původ jeho první ženy a sám sebe pasoval do role mostu mezi USA, Ruskem a Čínou. Velký mírotvorce. Ihned po zvolení blahopřál novému prezidentovi a s novináři se podělil o pozvání k návštěvě Washingtonu na duben 2017.

D. J. ovšem mezitím, během prvních sto dní v úřadě poznal, že ač protřelý a nemilosrdný byznysmen, politika je obor daleko za hranicí jeho dosavadních zkušeností. Republikáni navíc mají většinu v obou komorách kongresu, ani to však není zárukou, že všechny návrhy, přednesené v předvolebním klání budou realizovány.

Povinné zdravotní pojištění zvané pracovně Obamacare se nepodařilo zrušit, zeď na hranicích s Mexikem se nestaví a nejspíše se nahradí technikou a náborem nových strážců hranic (otázkou ovšem je, jak se tito noví strážci budou chovat k brodícím se mokrým zadkům na březích Rio Grande, když jsou sami mexického původu – poznámka redakce), Čína najednou není ekonomickým protivníkem s vojenskou rozpínavostí, ale dobrým přítelem. A z původně přátelského Ruska je po několika zasedáních vyšetřovací komise Kongresu nebezpečný nepřítel.

A náhle zde není ten výborný vzor, jak se postavit přivandrovalcům. K čemu by Američanům i Číňanům byl nějaký mostík, když mohou komunikovat přímo? A mezi Moskvou a Washingtonem je napětí takové, že byla zrušena přímá linka.

Najednou je všechno jinak a stále ještě čerstvý prezident USA má tolik domácích a zahraničně politických starostí, že na nějaké figurky odněkud z dálky prostě nemá čas. Jo, jo, panská láska po zajících skáče.

A tak na Hradě si upravili lidové rčení, je duben, na prdeli sedět budem. Snad jenom na volební kampaň za státní peníze, o které jsme ovšem prohlásili, že ji nebudeme dělat, a proto jsme si na to nic nedělání zřídili celý volební štáb.

Inu, komu by záleželo na nějakém slibu daném před několika týdny, když si ho stejně nikdo nepamatuje.

Převzato z profilu.