Ta navštívila Domov Jeřabina v Pelhřimově v doprovodu náměstka hejtmana Kraje Vysočina Pavla Fraňka. Současné standardy péče o lidi s poruchou autistického spektra v Domově Jeřabina v Pelhřimově představil ředitel organizace Petr Krčál.

Autismus je poruchou vývoje sociální interakce a komunikace. Jde o vrozenou odlišnost ve vývoji a fungování mozku, která způsobuje, že dítě se chová a myslí jinak než jeho vrstevníci. Má potíže v komunikaci, nedokáže adekvátně reagovat na běžné situace. Na druhou stranu v některých oblastech mohou lidé s autismem výrazně převyšovat ostatní, třeba v matematice, jazycích nebo umění. „Odborné studie uvádějí 1-2 případy poruch autistického spektra na 100 osob Potencionálně tedy žije v České republice 100 000-200 000 osob s poruchou autistického spektra, každý rok se narodí v České republice okolo 1000-2000 dětí s PAS nebo obtížemi blížícími se PAS. V současné době však v České republice chybí celostátní koncepce, která by uceleně řešila diagnostiku, vzdělávání a péči o lidí s poruchou autistického spektra. Osobně se snažím o propojení všech aktivit v rámci naší republiky, které by směřovaly k přijetí koncepce a k nastavení péče,“ řekla předsedkyně výboru a poslankyně Radka Maxová.  „Vysočina se systémem péče o lidi s poruchou autistického spektra věnuje dlouhodobě. Již v první etapě výstavby komunitního bydlení byla vyčleněna dvě pracoviště, a to Domov Jeřabina v Pelhřimově a Domov Kamélie v Křižanově, která se věnují komplexní péči o lidi s tímto postižením,“ řekl náměstek hejtmana Pavel Franěk.

Domov Jeřabina pečuje o lidi s poruchou autistického spektra a o lidi s kombinovanou poruchou na domácnostech v Dolní Cerekvi a v Novém Rychnově. Domov má uzavřenou smlouvu s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, kde také čerpá nové poznatky v oblasti péče a přístupu ke klientům. Každoročně domovem prochází celá řada studentů vysoké školy, kteří se zaměřují právě na péči a vzdělávání lidí s autistickým postižením. „Rádi bychom přispěli ke zkvalitnění přístupu k péči o osoby s poruchou autistického spektra. Těší mě to, že v dohledné době by mohla být přijata koncepce, která by mohla pomoci k rozvoji péče. Naši snahou je i postupné rozšíření domácností pečujících o lidi s touto poruchou,“ doplnil ředitel zařízení Petr Krčál.

V současné době se v mateřských školách vzdělávalo 1 153 dětí s PAS (0,3% z celkového počtu dětí zapsaných do MŠ, v základních školách 4 850 žáků s PAS (0,6% z celkového počtu žáků v ZŠ), ve středních školách se vzdělávalo 837 žáků s PAS (0,2% z celkové počtu žáků SŠ). Chybí však propojení jednotlivých oblastí. O to se snaží celostátní odborná skupina, kde je zastoupena i skupina odborníků z Vysočiny. Ta pracuje pod Vládním výborem pro zdravotně postižené a cílem bude vypracovat komplexní analýzu a navrhnout komplexní systém péče o lidi s poruchou autistického spektra. Kraj Vysočina usiluje také o to, aby z evropských finančních prostředků zbudovat další kapacity v oblasti lůžkové a stacionární péče o autisty.