Svobodné volby jsou jedním ze základních pilířů demokracie. Umožňují každému občanovi možnost výběru mezi politickými i nepolitickými variantami a možnost ovlivnění politického, kulturního a sociálního směru obcí. Volby jsou příležitostí ke zjištění aktuálních potřeb a priorit společnosti.

Volební a politická strana není totéž

Komunální volby jsou typické tím, že existuje řada možností při tvorbě kandidátní listiny. Tu mohou vytvořit:

• politická strana nebo hnutí,
• koalice více politických stran či hnutí,
• sdružení nezávislých kandidátů,
• samostatný nezávislý kandidát,
• sdružení politických stran či hnutí a nezávislých kandidátů.

Každá z těchto možností má svá specifika, klady i zápory. Je běžné, že většinou kandiduje značné množství volebních subjektů a také vysoký počet kandidátů. Dochází k zakládání uskupení, která vznikají za účelem vyřešení určitého problému.  Nezřídka se v menších obcích stává, že kandiduje pouze jedno volební uskupení.

Velký počet nezávislých kandidátů se objevuje na kandidátních listinách tradičních politických stran, ale i na nestranických kandidátkách. Zastoupení politických stran a celkový počet jejich kandidátů většinou koresponduje s velikostí obce. Lze pozorovat značné rozdíly mezi stranickým zastoupením v menších a větších městech.

V malých obcích většinou neprobíhá volba podle politické příslušnosti. Volič si vybírá pouze z jednotlivých samostatných kandidátů, kteří nejsou spojení se žádným volebním subjektem. Volič při svém rozhodování hodnotí především charakter a schopnosti daného kandidáta než jeho stranickou příslušnost.

Historie volební účasti

Největší zájem voličů byl zaznamenán u prvních „polistopadových“ voleb v roce 1990, kdy se jich zúčastnilo 73%. V roce 1994 se uskutečnily první komunální volby v samostatné České republice a účast voličů byla také nebývale vysoká. Konkrétně tehdy volilo 62% voličů. Od té doby až do roku 2018 sledujeme v účasti voličů již setrvalý trend pohybující se okolo 50%.

Komunální volby mívají obecně mezi všemi typy českých voleb největší volební účast. Je to pochopitelné z mnoha důvodů. Lidé kandidáty většinou osobně znají. Rozhodnutí zastupitelstva obce mají přímý dopad na život občanů. Lidem je známo, že mohou svým aktivním přístupem často zvrátit nepopulární rozhodnutí a prosadit zájmy většiny. 

Zastoupení žen v komunální politice

Porovnáme-li úspěšnost žen a mužů v komunální politice za poslední dvě volební období, dospějeme k závěru, že preference obou pohlaví stoupají téměř identicky.  Podíváme-li se na situaci podrobněji, docházíme ke zjištění, že čím větší obec či město (větší rozpočet, větší vliv apod.), tím méně jsou ve vedení zastoupeny ženy. Časté je i to, že ženy jsou starostkami těch obcí, kde je nějaký dlouholetý zdánlivě neřešitelný problém.

Veřejné statistiky o zastoupení žen v komunální politice udávají, že ve vedení obcí je poměr žen 26%, ve městech 23% a ve statutárních městech nedosahuje ani 20%. V případě, že se voliči nechtějí s těmito výsledky ztotožnit, mají možnost podpořit změnu, a to minimálně jednou za čtyři roky v komunálních volbách. Otázkou zůstává, zda vůbec ženy mají ambice vysoké funkce vykonávat.  

Ing. Petra Gajičová, starostka Libavského Údolí

Zdroj.