Pánové Kalousek, Schwarzenberg, Fiala a Stanjura a jejich vypečené strany požadují, abychom nejen bezvýhradně věřili, ale navíc ještě navrhují k podpoře spojenců z NATO a v zájmu spojenectví drze lhát. Navrhují zacpat ústa všem, kdo pochybují, tedy i prezidentovi naší republiky. Strany ODS, TOP 09 a některé další žádají, abychom občanům zamlčovali závažná fakta.

Dovolím si proto připomenout, že zpravodajským a politickým hrám, které rozehrály Spojené státy a Velká Británie v případě Iráku, věřili mnozí. Jak se pak ukázalo, byly to lži, účelové záminky k útočné válce. Ty lži vedly k agresi, okupaci a následnému rozvratu Iráku. Statisíce Iráčanů za to zaplatily životem, miliony byly nuceny uprchnout ze svých domovů.

Na území, které Spojené státy a Britové také s politickou dopomocí české vlády okupovali a na kterém zřídili jakýsi svůj protektorát, vypukly boje náboženských a národnostních skupin a nakonec se tam zrodil a z dodaného arzenálu vyzbrojil i takzvaný Islámský stát.

Dnes máme podle aktuálních doporučení zase slepě uvěřit tomu, co tvrdí britská premiérka, která podněcuje zatím jen studenou válku. Máme loajálně šlapat v brázdě podle jejích představ. A nemáme klást zbytečné otázky ani požadovat důkazy. Podle lokajských duší prý je nutné plnit závazky spojenectví tím, že se nebudeme ptát po důkazech.

V podobném jednání vidím pro Českou republiku a české občany, ale i pro celou Evropu značné riziko. Evropa je zatahována do nové studené války. A jak vidno, jako záminka už stačí docela málo. Jako by naši severoatlantičtí spojenci a jejich příznivci vyznávali starou špinavou zásadu. Tu, která říká, že nikdo se nebude ptát silných a vítězů po důkazech. A ani po pravdivosti a věrohodnosti záminek. Ani česká veřejnoprávní média dnes nijak hlasitě nepřipomínají, kolik krve a strašlivých škod si vyžádalo to, čemu jsme měli slepě věřit v případě agrese proti Jugoslávii a Iráku nebo v případě útoků na Libyi a Sýrii.  Možná se naše média stydí, nebo si zakázala ze servilní loajality připomínat, že údajní nejlepší spojenci, Američané a Britové, nás obelhali a zatáhli do spolupachatelství toho, co postihlo Kosovo, Irák, celý Střední východ a co vyvolalo mnohamilionové migrační vlny a přivedlo k životu také Islámský stát. Tam také směřovalo a nakonec skončilo americké pumpování dolarů a všechny ty hry s kartou nacionalismu a podvratné aktivity usilující o postavení Ukrajiny proti Ruské federaci. Znovu se potvrdilo, že konfrontační politika Spojených států, jejich snaha rozšiřovat svůj vliv a základny, nebere v úvahu zájmy Evropy.

A o co usilují dnes Velká Británie, Spojené státy a spolu s nimi loajálně hluší a slepí spojenci? Troufám si tvrdit, že pokusy přimět prezidenta republiky Miloše Zemana k mlčení a ke lži, pokud jde o fakta, nejsou v souladu se zájmy České republiky a našich občanů. Považuji za zástupnou tahanici veškeré dohadování se o tom, zda přiznat, že český stát dokáže syntetizovat bojové otravné látky, i spory o slovíčka, zda a které z nich byly laboratorně syntetizovány a testovány také na území České republiky. Snaha utajit tyto skutečnosti je snahou dělat z občanů hlupáky. Podstatou problému je to, že britská premiérka Theresa Mayová se rozhodla z nějakého důvodu dělat diplomacii studené války. A rozhodla se zatáhnout do ní i nás.  Kvalifikovanost britské diplomacie a její tragické důsledky v případě Iráku a Libye zavdávají důvod k mimořádným obavám i v tomto případě.

Je to vskutku podivná demokracie, ve které nám mohou spojenci bezostyšně lhát, žádat naši slepou loajalitu, naše peníze, zbraně a vojáky bez toho, aby nám skládali účty. Bez toho, aby se přihlásili k plné odpovědnosti politické, finanční i trestní za katastrofální důsledky svého hanebného jednání. Je čas seriózně jednat o skutečných bezpečnostních hrozbách, o rizicích té politiky, domácí i v rámci NATO a Evropské unie, která tváří v tvář problémům selhává nebo dokonce konflikty a války provokuje a podněcuje. Pokusy otrocky loajálních sluhů NATO umlčet i prezidenta republiky, obviňovat jej dokonce z vlastizrady a nedostatku vlastenectví jen proto, že si dovolil přiznat pravdu a otřásl věrohodností britské politiky, jsou ostudné.

Podle mého přesvědčení čeští občané mají právo dovědět se, kdo a pod jakými záminkami je zatahuje do svých válek a diplomatických intrik. A mají právo být prezidentem a politiky informováni pravdivě. Zatajování pravdy nemůže být projevem spojenecké loajality a nelze je vydávat dokonce za vlasteneckou povinnost – je to sprostota nejhrubšího zrna.

Miroslav Grebeníček, poslanec (KSČM)