Myslivost je nehmotným kulturním dědictvím představující soubor činností vykonávaných ve vztahu k přírodě a zvěři. Laická veřejnost mnohdy vidí jen ulovenou zvěř, nikoli již myslivce, který přikrmuje např. srnčí zvěř, aby přežila zimu. Stejně tak se příliš nehovoří o péči myslivců o přírodu, která je naším nejcennějším dědictvím.
Jedním z cílů novely je posílení práv vlastníků pozemků (VP). Pokud však kdokoli tvrdí, že jsou VP upozaďováni při výkonu práva myslivosti, tak nemluví celou pravdu. VP jsou ze zákona sdruženi do tzv. honebních společenstev, která rozhodují o tom, jak s honitbou naloží. VP tak mohou na valné hromadě honebního společenství rozhodnout, kterému mysliveckému spolku bude honitba pronajata. Každý z VP má pak přednostní právo, aby byl přijat za člena tohoto spolku dříve než jiný zájemce. Nejen tyto nástroje zná již současná úprava.
Přesto jde navrhovaná novela mnohem dále. Například se navrhuje doplnit, aby VP na každých svých 30 hektarů půdy obdržel jednu povolenku k lovu a mohli ji přenechat např. svému zaměstnanci nebo osobě blízké. V honitbě se tak mají vedle členů mysliveckého spolku pohybovat i lidé, kteří nemusí mít patřičný vztah k danému místu. Novela pak výslovně neřeší ani např. povinnosti těchto osob týkající se již zmíněného přikrmování zvěře v době nouze. Opravdu chceme lesy plné lovců, jako to známe z jiných států?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV