Objem veřejných prostředků, kterým jednotlivé státy chtějí pomoci svým ekonomikám, se dá srovnat snad jen s poválečným Marshallovým plánem. A firmám i lidem nezbývá než doufat, že tato veřejná finanční pomoc bude strukturována na základě promyšlených a o data podložených opatřeních, a ne na základě snahy zalíbit se vybrané skupině voličů.

Před dvěma měsíci začala platit v Česku první restriktivní opatření, která měla za cíl nedopustit nekontrolovatelný nárůst onemocnění covid-19 a ochránit tak české zdravotnictví před kolapsem. Tato přísná regulace na počátku epidemie se ukázala jako správný krok, nicméně nyní už je situace jiná a je třeba řízení opět decentralizovat. Obzvláště v situaci, kdy se někteří čelní politici ve svých současných pravomocech natolik zhlédli, že se jich odmítají vzdát. Do restartu ekonomiky se totiž mohou aktivně zapojit i samosprávné celky, kraje nevyjímaje. A nebude-li jasně daná vize ekonomického restartu přímo od vlády, mohou to být krajské samosprávy, které budou efektivně cílit podporu dle specifických potřeb svého regionu.

Jak taková krajská podpora může vypadat? Jedním z opatření je výrazně neomezovat krajské investice a pomoci tak udržet zaměstnanost v kraji. Což se snadno řekne, ale s macešským přístupem státu hůře provádí. Za zády zavedená spoluúčast samospráv do vyplácení kompenzačního bonusu podnikatelům je další nečekanou ránou do krajských rozpočtů, kterou nebude tak snadné zacelit. Na rozdíl od státu, který může chybějící prostředky získat například vydáním dluhopisů, jsou totiž možnosti samospráv značně omezené a navíc „hlídané“ mírou zadluženosti. Kraje tak budou muset sáhnout do svých rezerv, a ještě více a lépe zvažovat, které investice realizovat a které odložit. 

Dalším opatřením by měla být přímá finanční pomoc malým a středním podnikatelům v kraji, kteří jsou páteří regionální ekonomiky. Klíčovým prvkem by měla v tomto případě být jednoduchost a dostupnost žádosti, aby se pomoci dostalo každému podnikateli, který ji opravdu potřebuje. Pro krajskou (ale i státní) ekonomiku je mnohem výhodnější, když i drobný podnikatel dostane finanční dotaci na to, aby mohl v podnikání dále pokračovat, než když skončí na úřadu práce. Zapomínat by se nemělo ani na podporu startu podnikání.

A v neposlední řadě by kraj měl k celé krizi přistupovat i jako k příležitosti – zhodnotit svoje silné a slabé stránky a zaměřit se na podporu v těch částech krajské ekonomiky, které dokáží přinášet dlouhodobě přidanou hodnotu. Je to jeden z nástrojů, jak posilovat obranyschopnost regionálního ekosystému nejen v časech krize. Vysočina by měla opustit úzkou profilaci na jeden klíčový obor a začít hledat příležitosti a svoje silné stránky i v jiných oblastech. A příležitost začít je právě teď. Protože budoucnost řešíme teď.

Hana Hajnová