Před rokem jsem poprvé kandidoval na předsedu ČSSD. Atmosféra odpovídala volebním výsledkům. Nebylo to dobré. V roce, kdy jsme se měli těšit ze 140. výročí své existence a připomínat si vše dobré, co jsme dokázali pro lidi zlepšit, byl v sále cítit strach, nedůvěra i zlost. Věřte mi, nebylo jednoduché se rozhodnout. ČSSD mi ale dala hodně a mnoho mě toho naučila. A já jsem prostě cítil, že přišel čas. Abych jí to vrátil a přijal odpovědnost za její budoucnost. Zopakuji to i po roce: Jsem sociální demokrat srdcem i duší!

Dnes opět po roce a opět na stejném místě začne sjezd sociální demokracie a já budu obhajovat své roční angažmá. Jsem připraven! A pokud mi členové dají dostatečnou podporu, chci pokračovat v započaté práci. Cíl je jasný: Vrátit ČSSD zpět na vrchol. Je to potřeba. Každý den můžete sledovat, jak důležitý je náš hlas. Bez naší snahy by nerostly důchody tak, jak rostou. Nezvyšovala by se ani minimální mzda takovým tempem. Bez nás by se nerušila karenční doba.

Jako předseda jsem za ten rok splnil, co jsem loni slíbil: Ukončili jsme vnitrostranické spory a sjednocujeme se. Uvnitř diskutujeme i se hádáme. Ale navenek už neslyšíme neshody. Vedli jsme jednání o účasti ve vládě, kde je hlavní náš program. Ke vstupu do vlády ale měli poslední slovo členové strany v referendu.

Ano, čeká nás ještě mnoho práce.