Každý den sleduji všechny diskuze. A mám z nich radost. Je vidět, že lidi zajímá, kam se bude náš stát posouvat. Řeší blízkou i vzdálenější budoucnost, zajímá je vývoj u nás doma i ve světě. Někteří mají obavy, jiní vidí šance. Snažím se vše pochopit a poučit se z toho.

Letos jsem se stal předsedou sociální demokracie, strany s hlubokou historií. Vnímám odpovědnost k jejímu odkazu, členům i voličům. Na druhou stranu jsem se nijak nezměnil, pořád jsem ten samý chlap z Mladé Boleslavi, co nechtěl jen nadávat u piva. A když se ohlédnu zpět, myslím, že se nemáme za co stydět.

Za čtyři roky ve vládě se právě díky vaší důvěře v ČSSD mnoho věcí zlepšilo. Výrazně jsme zvyšovali penze i platy ve zdravotnictví, školství, skončilo účelové propouštění učitelů na prázdniny, omezili jsme lichvu, zrušili jsme zdravotnický poplatky a snížili daně na léky, knihy a dětskou výživu. A bylo toho mnohem víc.

To už je sice historie, ale mám za to, že právě tohle zajímá všechny nejvíc. Co reálně uděláme! Je totiž hezké říct si, že potřebujeme čas, abychom si vše ujasnili. Ale tím nijak nepomůžeme samoživitelkám v jejich těžké situaci a nezavedeme zálohované výživné. Nezajistíme, aby byly opět konečně propláceny první 3 dny v nemoci. A nezvýšíme rodičovský příspěvek na 300 000 Kč.

Každý člen má možnost rozhodnout se. Někteří ji už využili, jiné to ještě čeká. Jako předseda jsem chtěl pro ČSSD i tento stát nabídnout alternativu. Vyjednali jsme velmi solidní kompromis. Jsem přesvědčený, že ani jedna volba v referendu není špatná. Buď budeme hájit naše hodnoty ve vládě nebo v opozici. Jsme připraveni na obě varianty.

Na druhou stranu musím říct, že nejsem typ člověka, který by byl nerozhodný. Nechci se za každou cenu zalíbit všem. Můj názor ale znáte. Věřím, že víc pomůžeme lidem, když budeme aktivní, důrazní a tvrdí ve vládě. A právě proto, že tomu věřím, prosazuji aktivně vstup ČSSD do vlády po celé České republice.