Zastánci rozdílných názorů dnes spolu nemluví, jen se nenávidí. Napsal jsem minule článek „V podstatě se těší na třetí světovou válku“ (ZDE), v kterém jsem ani zmínkou neschvaloval tzv. “Speciální vojenskou operaci“, ba dokonce jsem za to kritizoval RF. Za článek jsem vzbudil nenávistné reakce převahy zdejších diskutérů (kterým někteří, kteří si pamatují minulý režim, říkají „uliční výbor“), za to, že fandím Rusku, což po přečtení toho mého článku ani náznakem nevyplývá. Pro ty mladší, kteří tento pojem neznají. Uliční výbor byl sestavován ze spolehlivých a tehdejšímu režimu nakloněných sousedů dotyčného člověka, který chtěl doporučení na studia atd. Já už jsem to nezažil, fungovalo to hlavně v padesátých letech.

Pouze jsem varoval, že není radno zahánět do kouta ani lidi, ani státy, zvláště ne ty, které disponují jadernými zbraněmi a nosiči na vysoké technické úrovni, což Rusko je. Toto mé varování, jakkoli bylo vedeno jako sebeobrana lidstva před zničením, což jaderná světová válka bezpochyby je, mne kvalifikovalo „uličním výborem“ do podskupiny „ruský šváb“. Dokonce jsem byl nařčen někým, že požívám slovo Sověti, Doslova napsal: „Za mého mládí užívali název "Sověti" jenom komouši. Normální lidé v mém okolí říkali rusáci. A Vy tu opět oprašujete "Sověty". Nestydíte se?“

Samozřejmě, že jsem i já tehdy říkal Rusové, jenže právě dnes je třeba tento název v zájmu pravdy oprášit, protože tím, kdo nejvíc tlačil v politbyru KSSS na to, aby bylo uskutečněna vojenská invaze do ČSSR, byl první tajemník ukrajinské komunistické strany Pjotr Šelest. Navíc sám Brežněv byl též Ukrajinec. Pamatuji si na tehdejší jeho „Darahýje továrišči“. To „h“ místo „g“ mě tam překvapovalo. Teď už vím, že to byla ukrajinština v ruštině. Viz rodné město V. Zelenského, které na mapě najdete pod názvem Krivoj Rog, se dnes nazývá v médiích ukrajinsky Krivij Rih.

Protože lidé, kteří mají jiný názor, než zde na blozích iDnes převažuje, se diskuzí nezúčastňují, protože nechtějí, jak mi moji přátele říkali, vyplňovat v přihlášce k diskuzím číslo svého OP, tak jsou diskuze velice jednostranné. Moji přátelé, mi v podstatě vyčítají, že pod články povoluji diskuzi, že tím vlastně umožňuji, aby se pod rozumným článkem objevila stoka nenávisti.

To je jedna část netolerantních názorů. Dále jsou to ovšem i poměrně nenávistné názory z druhé strany. Za přirovnání, že zdejší tzv. „uliční výbor“ přirovnávám ke svazákům z padesátých let jsem si vysloužil přísný odsudek ve smyslu, jak můžete odsuzovat ty mladé, kteří nadšeně budovali naše přehrady a tak podobně.

Dále mi vyčítají zase jiní, kteří zde nemají možnost diskutovat, protože nechtějí dávat číslo svého OP, že jsem napsal, „Vojenské neúspěchy a bleskové osvobození Charkovské oblasti ukrajinskými silami a odříznutí Chersonu od zásobování z území obsazenými ruskými vojsky na jihu Ukrajiny“ A píší: „Jaképak neúspěchy, to je záměrná taktika.“

Prostě, dnes musíte jasně stát buďto na jedné nebo na druhé straně. Zdravý rozum je ze všech stran odsuzován buďto jako proruská propaganda, nebo z druhé strany jako zbabělost.

Vraťme se k výsledku senátních voleb. Mnoho přátel mi píše, že jsou naprosto zoufalí z toho, že lidé nepřišli k volbám do druhého kola senátních voleb. Že si mysleli, že jednak demonstrace a jednak i vzývání Andreje Babiše, že to bude referendum o současné vládě, je utvrdilo v tom, že lidé dají najevo, že s tím vším zdražováním a neradostnými vyhlídkami nesouhlasí. Opak byl pravdou. Cítí se naprosto beznadějně, jakoby udupáni do země.

(psáno pro blog idnes.cz)