Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolím si začít tím, že jsem ráda, že v tomto tisku je řešena podpora pečujících osob prostřednictvím některých aktivit sociálních služeb. Těší mě to o to víc, že tato část zákona o sociálních službách byla tvořena mnou a mými kolegy v době, kdy jsem byla na MPSV. Z toho důvodu mě zároveň velmi mrzí, že pan ministr ji předkládá až v tuto dobu, protože jak jsem říkala, v podstatě ve velmi podobném znění byla připravena již na konci minulého volebního období. V podstatě i v té době, pokud by byl předložen dříve, tak mohl být zároveň navýšen příspěvek na péči, na což čeká spousta lidí se zdravotním postižením a jejich pečující již více než dva roky.

A nyní k tomu, co vnímám v tomto návrhu jako největší problém. Už to tady zaznělo, ale jsme ve třetím čtení, takže je důležité to znovu zopakovat. Největším nedostatkem tohoto návrhu je to, že není navýšen první stupeň závislosti. Zůstává tak těch 880 korun, nezvedá se ani o korunu. A u druhého stupně, což také není nic pozitivního, se zvedá o 500 korun, což je opravdu velmi zanedbatelná částka, když se podíváme na výši cen různých služeb. Ale zároveň to také zvětší finanční rozdíl u příspěvků druhého a třetího stupně. A ten rozdíl už se stává tím pádem neadekvátním. Velmi negativní je, že opravdu zvýšení příspěvku na péči řešíme až po více než dvou letech i přesto, že tady ty návrhy byly, zmiňoval to tady pan kolega Juchelka. Takže v podstatě koalice nechala ty lidi na zvýšení čekat a budou ještě čekat, až tedy pokud to všechno dopadne, do 1. července.

Už to tady také zaznělo, příspěvky na péči v prvním stupni byly zvýšeny naposledy v roce 2016. Jak víme, ceny služeb se zvedaly, protože se zvedly v úhradové vyhlášce. Ale zároveň si myslím, že finanční situaci lidí se zdravotním postižením a jejich pečujících významně zhoršily minulé dva roky, kdy jsme zažívali vysokou inflaci a opravdu skokové zvýšení cen energií, potravin, služeb a všech komodit. Lidé, kteří nezvládají zaplatit služby přímo z příspěvku na péči, tak ani nebyli schopni to zaplatit z nějakých jiných zdrojů.

V podstatě dnešní skutečnost je taková, že pro lidi, kteří jsou příjemci příspěvku na péči v tom prvním a částečně i ve druhém stupni, jsou sociální služby prakticky nedostupné, protože nemají dostatečné prostředky na jejich nákup. Tady je důležité si říct, že jde především o lidi, kteří právě nákupem nějaké sociální služby mohou zůstat v přirozeném prostředí. A to je v podstatě stav, který si přejí sami ti lidé, ale také ho významně podporuje, tento návrh, který projednáváme. Ale samozřejmě musíme si uvědomit, že aby to mohlo reálně fungovat, tak musí vláda pro ty lidi zajistit podmínky, protože to už tady také zaznělo, nejsou to lidé, kteří by byli plně soběstační, oni ty sociální služby skutečně potřebují. Pokud by je nepotřebovali, tak by nezískali první stupeň, který může dospělá osoba získat, pokud nezvládá tři nebo čtyři životní potřeby a u druhého stupně je to pět až šest životních potřeb. Je tam důležité si uvědomit, že ti lidé třeba nezvládají mobilitu, orientaci, stravování, oblékání a obouvání a tělesnou tělesnou hygienu.