Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, vážení páni ministři a ministryně,

já jsem měl už svůj proslov na ráno. Vzhledem k tomu, že jsem řídil schůzi, tak se dostávám k tomu později. Můj pohled bude více shrnující ve smyslu hospodářském a k tomu je hned moje první poznámka. Mě mrzí, že nepřišel tentokrát pan prezident. Bylo to zvykem v těch posledních letech. Já jsem zažil rozpočet, jeho projednávání, pětkrát. Vždycky jsem to vnímal jako zákon roku, bral jsem to jako důstojné projednávání, i když jsme se kolem toho velmi často pohádali, ale to k tomu patří. Ale přítomnost pana prezidenta tomu dávala určitou symboliku, přičemž méně šlo možná o to, co zde pan prezident vždycky řekl, protože vždycky někoho logicky trochu víc naštval, někoho trochu méně, ale ukázal tím význam toho rozpočtu. Naopak musím zase pozitivně zhodnotit to, že jednotliví ministři reagují a že tedy schůze z mého pohledu má velmi slušnou úroveň.

V každém případě, abych se mohl dostat k meritu rozpočtu, tak to musím zasadit do toho hospodářského kontextu, protože rozpočet je samozřejmě součástí hospodářské politiky a já považuji hospodářskou politiku za možná nejslabší vůbec dnes článek této vlády. Ale začnu pozitivně, protože v rámci dosavadních výsledků vlády je třeba objektivně uznat, že jeden z ukazatelů hospodářských, a to je míra nezaměstnanosti, je výborný, je na úrovni 3,6 % a dlouhodobě patříme mezi nejlepší v Evropské unii, buď jsme první nebo jsme druzí a bylo to jak za naší vlády, tak za této vlády, tak za těch předcházejících vlád. Tady ale výčet těch pozitivních hospodářských ukazatelů v zásadě končí.

Co se týká inflace, je vždycky dobré si to připomenout, ale i když teď se pochopitelně zlepšuje z mnoha objektivních důvodů, tak stále patříme mezi čtyři nejhorší země v celé Evropské unii a stále musím opakovat to, že na konci roku 2021 jsme byli na průměru Evropské unie, zatímco nyní se pohybujeme už více než rok, téměř rok a půl, na téměř dvojnásobku, je to necelý dvojnásobek průměru inflace Evropské unie. Beru to podle Eurostatu. Nepochybně je to důsledek jednoho z nejvyšších růstů cen energií, myslím tím v rámci Evropské unie. Můžeme se teď tady přetahovat různými analýzami a různými průzkumy, ale použiji jeden jediný, a to je OECD, z mého pohledu objektivní úhel pohledu, tak zvaná energetická inflace - a beru tu poslední, kterou jsem měl možnost zhlédnout, bylo to za červenec 2023 - tak jsme třetí nejvyšší ze všech zemí OECD. Před námi je Kolumbie a Maďarsko.