Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, žádám o zařazení bodu, který jsem nazval Řešení předražených potravin v Česku. Moje vystoupení nebude dlouhé a rozumím tomu, že ve světle zpackané transformace pošty, ve světle valorizace důchodů, ve světle nedostatku léků se nám může zdát, že předražené potraviny jsou méně podstatným tématem.

Tak jenom bych chtěl připomenout, že tomu tak není, protože občané začínají ceny potravin považovat za jednu vůbec z největších hrozeb. A já zde ukážu příčiny, důsledek, současně to, co vláda dnes dělá, a to, co by měla dělat. A vyzvu k diskusi. A budu rád, pokud se tento bod dnes otevře, protože dostáváme se do stejné situace, jako jsme se minulý rok dostávali v rámci cen energií. Podcenili jsme fatálním způsobem boj s inflací, ačkoliv jsme na to mnohokrát upozorňovali, nechalo se to v rukou národní banky. Fiskální opatření byla naprosto minimální. Když došlo k tolik požadované regulaci, tak se udělala pozdě, zatímco regulace se má dělat rychle, okamžitě a spíše krátkodobě. Výsledkem čehož bylo to, že zásadním způsobem vzrostly energetické náklady výrobců. Pochopitelně ony vzrostly výdaje za energie i občanů, ale nyní ceny potravin jsou logicky jako jedním z důsledků extrémně vysokých cen energií právě u zemědělců nebo u potravinářů.

Všechno se odmítalo, udělalo se to pozdě. No a výsledek je jasný. Nejvyšší nárůst cen elektřiny ze všech zemí Evropské unie, 62 % za první pololetí minulého roku, druhé pololetí ještě není změřeno a nejvyšší ceny elektřiny a nejvyšší ceny plynu v přepočtu na kupní sílu za poslední měsíce. To je nepochybně jedním z klíčových důvodů, proč jsou dneska drahé potraviny v České republice.

Za další - situace na maloobchodním trhu. Tak máme čtyři zahraniční skupiny, které ovládají 70 % trhu. Konkurenční prostředí naprosto minimální, je zde diktát cen. Podcenila se podpora zemědělským producentům. Zcela jsme rezignovali na potravinovou soběstačnost. No a je třeba ještě doříci to, že máme nejvyšší DPH na potraviny z celé Evropské unie. Když se podívám jenom na země okolo nás, tak Česká republika 15 %, co se týká Německa 7 %, Rakousko 10 %, Slovensko 10 %, Polsko mělo 5 % a teď dalo dokonce krátkodobě potraviny na nulu.

Co je důsledkem? Důsledkem, je to, že máme jedny z nejvyšších cen potravin v celé Evropské unii a mohli bychom si teď dávat celou řadu příkladů. Zdaleka to není jenom to lečo, které jsem tady trošku s nadsázkou vytáhl. Když se podíváme na velikonoční nákup, tak 32 % nárůstu jenom vůči minulému roku. Beru základní potraviny, který každý na Velikonoce kupuje. Přece nám nemůže být úplně ukradená potravinová turistika. Nejenom, že se jezdí do Polska, tam se jezdilo vždycky, ale jezdí se dneska už i do Německa, kde mají dvou a půl násobně vyšší průměrnou mzdu. Jezdí se tam navzdory vysokým cenám pohonných hmot. Nemůžeme to bagatelizovat a říkat, ono se ekonomicky nic nestane. To nás netrápí, že lidé utrácí peníze v Německu? To nás netrápí to, že podnikatelé, provozovny, koloniály, které jsou v příhraniční oblasti, končí právě z tohoto důvodu?